Eva Farkašová

Vlastne, ani neviem, z ktorej strany mám začať písať o Eve Farkašovej. Hoci v povedomí je zapísaná ako bábkarská výtvarníčka, s jej scénickou, najmä kostýmovou tvorbou sa stretneme na slovenských i zahraničných činoherných a operných scénach. Jej osobitú výtvarnú pečať však nájdeme aj na trojrozmerných objektoch spojených s oceneniami za individuálny alebo kolektívny umelecký prejav. A netradičné postupy zaznamenávame tiež pri návrhoch na riešenie výstavných priestorov…

Celý článek >

Hry otištěné v časopise Loutkář

Je dobrým zvykem časopisu Loutkář, že dává prostor dramatickým textům, které mohou čtenáře inspirovat a případně i ponouknout k vlastnímu inscenování. Následující abecední seznam čítá všechny tituly publikované v letech 1990–2013.

Celý článek >

Strings Attached

Nápad uspořádat výstavu českých loutek v USA nosím v hlavě už od devadesátých let. V té době jsem začal přesouvat svou pozornost od ruské scénografie směrem k české. Po dvou úspěšných amerických výstavách, které se jmenovaly Metafora a ironie I a II, na nichž jsem spolupracoval s kurátorkou Helenou Albertovou, jsem napsal esej, v němž jsem se pokoušel objasnit některé z rysů, které jsem v české scénografii vypozoroval a které ji odlišovaly od produkce zbytku světa…

Celý článek >

Výroční zpráva Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář za rok 2012

Název: Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář

Sídlo: Celetná 17, Praha 1, PSČ 110 00

IČO: 67363741

Bankovní spojení: KB Praha 1, č. ú. 195627380257/0100

Telefon: 224 809 131

e-mail: redakce@loutkar.cz

Celý článek >

Kdeže ty loňské sněhy jsou aneb o studiu na Loutkářské katedře DAMU

Škola…? V krátkosti – to nejlepší na těch letech bylo naše dychtivé mládí… A vzájemné informační sbližování mezi všemi různými obory tehdejší AMU – činoherci, filmaři, výtvarníci, muzikanti (zvláště na společné koleji v Hradební). Myslím, že jsme si byli tenkrát jaksi blíž, než je tomu dnes.

Celý článek >

Gratulácia k 60-tým narodeninám DAMU, školy, na ktorú budem vždy spomínať s láskou

Spočítala som si, že je to práve päťdesiat rokov, keď sme v Prahe na Valdštejnskom námestí vošli bránou Ledeburského paláca na tretie poschodie a potom na konci chodby celkom vzadu drevenými schodmi do takmer tajnej miestnosti ateliéru. My, noví prijatí študenti „loutkářské“ scénografie na jeseň v roku 1962 minulého storočia. Bolo nás päť ako v románe: Petr Matásek, Oľga Nosková, Jiří Bláha, Peter Cigán a ja Hana Podobová (Cigánová). Každý s dákou predstavou, očakávaním, osobnými predpokladmi a predsavzatím využiť šancu, študovať na jedinej takto raritne zameranej divadelnej vysokej škole v Európe.

Celý článek >

Divadlo v kufru – užitečné odkazy

Pokud Vás zaujaly vzpomínky herce a režiséra Vladimíra Kubíčka v Loutkáři 1/2013 a rádi byste o studentském souboru Divadlo v kufru dozvěděli více, prostudujte si tyto odkazy, které nám autor poskytl…

Celý článek >

II) Čtvrtstoletí dětské scény v Mostě aneb Cesta do hlubin souvislostí tvorby Divadla rozmanitostí

Rok 2012 uzavřel 25. sezónu Divadla rozmanitostí. Pětadvacet let – to je pro člověka vrchol mládí, pro historii divadla možná první větší milník k bilanci svého vývoje a nastavení zrcadla sobě i kroků do budoucnosti. Ne každý si při vyslovení názvu této regionální scény uvědomuje, že „Rozmáňo“, jak se mu mezi diváky i divadelníky od počátku přezdívá, se dlouhodobě objevuje na předních příčkách návštěvnosti dětských scén a jeho herecký ansámbl je sem tam někde ověnčen vavříny jako například na pražské soutěžní přehlídce Dítě v Dlouhé. O mezinárodních štacích, kde i česká Popelka zdomácněla, byť s častuškou, nemluvě. Po dlouhé odmlce teatrologických per napravme několikaletý hřích – vždyť minimálně poslední dekáda Rozmáňa přičetla na jeho repertoárové konto ať už loutkové muzikály, klauniády, kooperace osobností typu Jiřího Bilbo Reidingera či Borise Rössnera, byť se herci a herečky – stejně jako ostatní umělecká část osazenstva – rozhodně za kvalitu své práce nemusí ani bez věhlasných jmen vůbec stydět.

Celý článek >

I) Divadlo rozmanitostí ve třetí dekádě – příklon k performanci či návrat k mementu zakladatele?

Poslední pětiletka severočeského „Rozmáňa“: Osobnostní eskapády a nové paradivadelní formy

„Rozmáňovský“ soubor od svých počátků okupuje stále stejnou budovu v Topolové ulici. Za tu dobu se dramaturgové (zejména v nejnovější historii) střídali často, zato umělečtí šéfové, kteří vtiskli zřetelnou pečeť do historie severočeského profesionálního loutkářství, teprve podruhé. Poslední výměna na postu dramaturga nastala právě nyní na konci roku 2012. Po éře libereckého matadora Pavla Poláka jde od roku 2007 už o třetího dramaturga. Po Pavlu Polákovi, nezapomenutelné studnici pohádkových pramenů, který spolu s uměleckým šéfem Antonínem Klepáčem vytrval celé desetiletí (po prvotní dekádě zakladatele Jiřího Středy), jsou to najednou rychlé výměny. Do Mostu díky nim – po změně uměleckých šéfů před dvěma lety – vane nový inscenátorský vítr z Prahy (za což nejspíše vděčíme i dívce na koštěti, tedy světově první adaptaci filmového bestselleru Saxana – dívka na koštěti).

Celý článek >

Před 90 lety, 15. 1. 1923, se ve slovenském Hlohovci narodil český básník, prozaik a překladatel Jan Vladislav

Osudová přátelství – osobní vzpomínka

Jan byl nejstarší ze všech přátel, které jsem kdy měl. Jakožto absolvent FFUK to byl de iure i můj starší kolega. Svá těsně poválečná studia na FF UK (u prof. Václava Černého na komparatistice a na romanistice) mohl totiž z dopuštění KSČ dokončit až roku 1969. Bylo mu tehdy už 46 let. Já končil o tři roky později, už také ne nejmladší, bylo mi 28, moji vrstevníci byli již 5 let v profesi.

Celý článek >