Bábkové divadlo Žilina FilemonFoto: Bábkové divadlo Žilina

Hrdinové hledání

Páteční program Mateřinky poodhalil jeden fenomén loutkového divadla pro děti, kterému bych se v dnešním příspěvku rád věnoval. Jedná se o příběhovou strukturu pohádek, konkrétně o velice častý typ příběhu – hledání nebo také cesta. Píše Viktor Prokop.

Důvod obliby tohoto námětu je pravděpodobně matematicky banální. Jedná se v podstatě nejjednodušší příběh, který můžeme vymyslet – postava má nějaký cíl (motivaci) a snaží se ho dosáhnout. Tato schématická dramatická situace je tedy téměř nutně součástí každého příběhu. Odráží se v ní způsob, jak přemýšlíme nad světem, zároveň je nejsnazším typem vyprávění při sledování hlavní postavy (která v inscenacích pro děti ukazuje svou výhodnost).

Konkrétním příběhem hledání je například inscenace Nanuk (Divadlo Minor), která vypráví příběh o lovci a jeho věrném psovi. Ti se sobě ve sněhové vichřici ztratí a po zbytek představení sledujeme, jejich cestu opět k sobě. Jednoduchá zápletka nabízí sledovat oba hrdiny zvlášť, jak se dostávají skrz rozmanitá prostředí a přes různá setkání s dalšími postavami. Vzniká tak zábavný a dynamický příběh, který je navíc podpořen výraznou hudbou a působivou scénografií. Hlavní zásluhu však na plynutí děje mají herecké výkony. Pouze kolem třetí čtvrtiny se už vzájemné hledání páníčka a psa trochu vyčerpá. Snad v momentu, kdy už je děj stále ve stejné situaci, však nedochází ke konečnému vyřešení. Přesto představení znovu rychle nabírá na tempu a celkově funguje jako velice zajímavý „ledový western“.

Bábkové divadlo Žilina FilemonFoto: Bábkové divadlo Žilina

Hledání svého původu řeší zase žabák z představení Filemon aneb Horempádem domů (Bábkové divadlo Žilina). Ve svém příběhu se vydává do továrny na plyšové hračky, kde byl vyrobený. Společnost mu dělají dvě ovce, také hračky. Inscenace je plná výjimečných nápadů, které hravě a s lehkostí vypráví příběh cesty hlavního hrdiny. Vše plyne až téměř filmovým způsobem a snad je to i díky jednoduchosti příběhu, který dává prostor pro kreativní způsoby vyprávění. Žabák Filemon samozřejmě na konci zjišťuje, že továrna není jeho pravým domovem, a běží zpět domů k holčičce, která se o něj stará.

Divadlo Alfa Jak si Míša hledal kamarádaFoto: Divadlo Alfa

Motiv hledání se v pátek objevil i v představení Jak si Míša hledal kamaráda (Divadlo Alfa), v tomto případě však není akcentovaná vzdálenost, kterou hlavní hrdina urazí, ta ve výsledku není tak významná, jeho hledání je především v nacházení kamaráda v cizinci Alfonzovi.

Bábkove divadlo na Rázcestí Šepoty lesaFoto: Bábkove divadlo na Rázcestí

Naopak zcela jiným způsobem je postavená inscenace Šepoty lesa (Bábkové divadlo na Rázcestí), která si za téma bere les a přes lesní materiály, příběhy, informace a písně se jej snaží divákům přiblížit. Hledání se zhmotňuje jako hledání vztahu k přírodě. Ta je nám ukazována, prezentována – zde vyvstává hlavně výukový rozměr představení. Zajímavější cestou by možná bylo navození pocitu lesa, dostání diváka do pozice návštěvníka lesa. V tom inscenace bohužel trochu pokulhává. Snad by to mohlo být zajímavější cestou, kam se inscenace mohla vyvinout od triviálních textu písní a prostého ukazovaní na věci, k zážitku, který by byl nakonec i pro dospělé o dost zajímavější. Ovšem není to směr, kterým se inscenace vydala, a tak zůstává tato cesta ostatním k (o)hledání.

vložila:

Adéla Vondráková, 19. 6. 2021

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.