Foto: archiv divadla

Mateřinka 2021 začíná

První den festivalu Mateřinka jsem zahájila španělskou inscenací Nové boty divadla Teatre de L’HOME DIBUIXAT. Píše Tereza Dostálová.

Teatre de L’HOME DIBUIXAT představuje boty, jako něco, co člověka provází během celého života. Smutná je proto jejich postupná obměna, která je ale nevyhnutelná. Po celou dobu představení nás dějem provází herec Tian Gombau zainteresován do příběhu snad na tisíc procent.

Na začátku vidíme čistou scénu složenou z pár papírových krabic od bot a zvláštního objektu připomínající podlouhlý stůl, do kterého jsou navíc vloženy ještě další dvě prodlužující části. Postupem času, se krabice otevírají a z nich se vynořují další a další, menší krabice. Z těch nám herec před očima vytváří třeba tetu či protivné sousedy doprovázející hlavního hrdinu na cestě k řece. Celý dětsky naivní svět plný bot – i s kachnou z červeného střevíčku krmící svá mláďata – by ale byl nepochybně poutavější doprovázen nějakou jinou, ne tak infantilní reprodukovanou hudbou.

Foto: Mizerová, Svobodová, Smolík, Vitvar

Součástí večerního programu festivalu Zastavení na výstavě – Loutky Petra Kavana. Vidět takto zblízka metrové marionety, se nikdy neomrzí. Jejich pohledy pohlcují stejně, jak věta kterou řekl právě včera v krátkém komentovaném zastavení Robert Smolík „Nikdy nekoukají na vás, ale do dáli za horizont.“

Posledním představením dne byla Baba Jága souboru Škrobotník, Šlundra a Šibrová (Mizerová, Svobodová, Smolík, Vitvar), příběh dcery vydávající se do hlubin neznáma, která si s sebou bere pouze pár karet. To vše, aby obětovala část sebe za záchranu matky. Příběhem nás provázejí dvě zarostlé, tajemné mužské postavy v dámských šatech. Dodávají tak představení další nádech tajemna, díky kterému se inscenace zarývá do paměti. Velice mě upoutaly motivy matčiny lásky oproti distinguovaným zlým ptačím čarodějnicím, kostižroutům a nakonec i samotné baby Jagy. Stvoření, která dokážou pomoci, si ovšem chtějí na oplátku z člověka vzít samozřejmě i něco pro sebe.

vložila:

Adéla Vondráková, 16. 6. 2021

Článek zatím nemá žádný komentář.

Vložit komentář: