Proces: Den třetí

Píše Sarah Slavíčková

Poslední den Procesu 014 se nesl ve znamení performance studentů ze zahraničního programu z katedry Directing of Devised and Object Theatre. Představili se opět se dvěma velice nezvyklými kousky. V divadle Disk s „předinstalací instalace s názvem“ Fragile Handle With Care a v Malém tanečním sále s pohybovou performance Eulogy. Proces 014 završilo představení Lázně scénografky z KALDu Alžběty Vitvarové. V programu stálo: „Přijďte načerpat zdraví a vitalitu. Celková procedura v představení Lázně,“ což každého po třech náročných dnech festivalu velice nadchlo a potěšilo. Chlebíčky, jednohubky a domácí lázeňské oplatky jako vrchol večera přišly víc než vhod.

Nebyli by to zahraniční studenti, kdyby se do Disku vcházelo jen tak, zcela obvyklým způsobem. Před vstupem je totiž každý divák požádán, aby odevzdal svůj telefon a nechal si ho zalaminovat do průhledného obalu. Tohle je ale teprve začátek, postupně zjišťuji, že obalů, igelitů a lepících pásek bude ještě mnohem (mnohem!) víc.

Těžko říct, jestli máme jako Češi omezený pohled na divadlo a to, co k nám přinášejí zahraniční studenti, je nám tedy logicky neznámé a pro mě téměř pokaždé nepochopitelné. Možná na to jenom nejsme zvyklí a jsme naopak my pozadu. Pokaždé se snažím v jejich performance alespoň pro sebe najít nějaký smysl a odpovědi na otázku „proč“. Musím se ale přiznat, že tentokrát jsem byla úplně mimo a kousala jsem se nudou.

Tedy úplně ve zkratce, dvě herečky v rukavicích opatrně pitvaly makrelu, jejíž kousíčky postupně vyskládávaly na nataženou folii, a pak je posílaly do hlediště. Další dvě herečky si natáhly na tyč igelit. Nejspíše ho zkoušely jako materiál, co je s ním vše možné. Jeden herec se plazil po zemi, do igelitu se balil, motal si ho na nohu, nafukoval ho vzduchem atd. Ostatní herci také opakovali jednu činnost dokola – vysvlékli se z bílého trička, kraťasů, ponožek a bot, pečlivě oblečení zabalili do igelitových folii a v tělovém úboru čekali. Poté byli jedním z herců zabaleni a zalepeni lepící páskou opět do igelitu a vyčkávali. Odtud nejspíše název performance Fragile Handle With Care, protože herci byli na chviličku stejně jako například skleničky také pečlivě obaleni, a tím byla jejich křehká těla ochráněna. Přišla poslední fáze procesu. Zabalení herci byli zbaveni své „kukly,“ která byla nakonec zavěšena na háček do vzduchu. Ve finále byl tedy prostor vyplněn igelitovými kokony, které mi evokovaly houpající se mumie. A to bylo celé. Jak bylo napsáno v programu opravdu to byla „předinstalace instalce,“ koncept performance byl ale podle mého uchopen špatně. Divák byl usazen do hlediště a hodinu se dokola díval na to samé a zákonitě se začal nudit. Kdyby byla performance vedena ve formě „open class“ nebo by byl prostor Disku využit jako zóna, kde performance sice probíhá, ale divák může přijít a odejít, kdy chce, bylo by zcela na divákovi, zda chce vidět proces instalace celý nebo jen finální produkt.

Sdělení zahraničních studentů se mi ztratilo v šustění igelitů a zápachu makrely a v podstatě celou dobu jsem si říkala a přála si, ať už nevytahují další plast. Ach jo, škoda takového zbytečného plýtvání.

Sarah Slavíčková, 2. 6. 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.