Čert na zdi aneb Takový dépépéčko

O inscenaci A pak se to stalo se v programové brožuře nedočteme o moc víc, než že Čmukaři „mají velmi svébytný humor.“

Je to svatá pravda: jednoduchý příběh na pohádkové motivy je tu záminkou pro rozvernou hříčku založenou na improvizacích, nedokonalostech a nahodilostech víc než na budování skutečně pohádkového příběhu s ponaučením a na technickém loutkohraní.

Foto: Lucie Dvořáková

Nebezpečím takového tvaru je, že to někdy může vyjít bezvadně a někdy vůbec ne. Z reprízy od čtyř se ke mně doneslo několik upřímně otrávených reakcí, ta od dvou pro mě byla povedenou komedií, která si s velkou sebeironií pohrávala s vlastní polovičatostí i s některými konvencemi těchto stolních divadel do každé rodiny. (Hláška o čertovi namalovaném na zdi budiž zářným příkladem.) Dlužno poznamenat, že repríza od reprízy se podle všeho může lišit dost podstatně, materiálu je zjevně nachystáno víc a do konkrétního představení je zapojován dle momentální nálady. Tak jsme třeba my od dvou neviděli závěrečnou scénu svatby – osobně mě to ale nijak zvlášť netrápí. Místo ní jsme viděli třeba povedený moment, kdy čarodějničin kouzelný kotel nebublal, protože v něm chyběl jar. Daniela Weissová v tu chvíli s razantním gestem oznámila, že teď zastaví čas, a odešla ho do zákulisí

hledat. Úplná hloupost, ale přitom ohromně divadelní.

Foto: Lucie Dvořáková

Potkal jsem po představení kolegy a ptali se, jaké to je. Takový dépépéčko, odvětil jsem. Docela pěkná píčovina. Osobně jsem za ni dost vděčný.

Psáno pro Zpravodaj 65. LCH, publikováno 6. 7. 2016.

Michal Zahálka, 7. 7. 2016

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.