Loutkářská konzervatoř se vrací

Na letošní Loutkářské Chrudimi bude v rámci seminářů zahájen také první ročník studia nově vzniklé Loutkářské konzervatoře.

Zaměří se na „hledání nových cest v současném českém loutkářství“ s dovětkem „pokud má člověk objevovat něco nového, musí nejdříve vědět, co tu už bylo“. Iniciátorem studia je odborný pracovník pro loutkářství NIPOS ARTAMA a spolupracovník redakce Loutkáře Michal Drtina, jemuž jsme položili několik otázek.

Co bylo impulzem k vytvoření Loutkářské konzervatoře – zájem amatérů, nebo stav současného studia na KALD DAMU, který se od loutkového divadla silně odklonil?

Jestli se na katedře odklonili od loutek, nebo ne, nechci soudit, z mnoha stran to slýchávám, ale vlastní zkušenost z poslední doby mám trochu jinou. Například v loňském roce jsem na Skupově Plzni viděl několik představení studentů z loutkářské katedry, a ti loutku jako prostředek k vyjádření používali.

Impulzem pro vytvoření konzervatoře byla snaha o probuzení tvořivosti. Ukázat, že prostřednictvím loutkového divadla je možné dosáhnout silné výpovědi, silného sdělení. Jen je potřeba mít chuť a odvahu hledat metafory a nadsázku, které k loutkovému divadlu patří.

Navazuje tedy loutkářská konzervatoř nějak na legendární královéhradeckou iniciativu, která je spojena s Janem (Honzou) Dvořákem?

Myslím, že základní myšlenka vychází právě z konzervatoře, kterou v Hradci Králové vedl Jan Dvořák, a přesně ji, podle mě, vyjádřili manželé Homolovi, kteří vznikající konzervatoř povedou jako kmenoví lektoři: „Půjde o vzdělávací cyklus určený všem, kteří se chtějí nechat okouzlit loutkovým divadlem. Nezáleží přitom, jestli již nějakou loutkářskou zkušenost mají, nebo ne. Účastníkům kurzu nabídneme naplnění jejich touhy po hledání a objevování možností loutkového divadla jako jedné z alternativ současného moderního umění.

Abychom toho mohli dosáhnout, je nezbytné poznat českou loutkářskou tradici, její historii, formy, podoby a směry. Teprve na základě poznaného je možné se rozhodnout, kterou cestu zvolit – zda na tradici navázat a obohatit ji vlastní tvůrčí invencí, nebo se vůči ní vymezit, důležité je však vědět proč a jak.“

Jak dlouhé bude studium a kde se bude realizovat?

Studium bude dvouleté. V letošním roce otevíráme první ročník, který začne v rámci 64. loutkářské Chrudimi a ukončen bude přesně za rok v rámci 65. loutkářské Chrudimi. V průběhu roku se uskuteční šest víkendových setkání. V této chvíli se předpokládá, že hlavním místem setkávání bude Chrudim.

Jde o aktivitu směřující především k amatérům, nebo bude škola připravovat i studenty uvažující o profesionální divadelní dráze?

Cyklus je připravován pro herce, režiséry nebo vedoucí loutkářských amatérských souborů, ale i pro další zájemce z řad pedagogů mateřských a základních škol či pracovníků volného času dětí a mládeže. Myslím si, že bude i dobrou průpravou pro ty, kteří by chtěli studovat DAMU.

Jaký je plánovaný poměr mezi teoretickými předměty a praktickou výukou?

Jednotlivé části budou naplněny teoretickými přednáškami z oblastí loutkářská historie, dramaturgie, režie, scénografie a hudby, návštěvami vybraných divadelních inscenací (nebo sledováním jejich videozáznamů) a setkáváním se s jejich tvůrci a nakonec praktickou tvůrčí aktivitou samotných účastníků pod vedením lektorů, přičemž praktická část by měla být stěžejní. V matematickém vyjádření asi 5:2.

Předpokládá se i předvedení výsledků práce, bude konzervatoř nějak průběžně reflektována?

S průběžnou reflexí veřejnosti nepočítáme, ale závěrečné klauzury by měly být součástí programu Loutkářské Chrudimi v roce 2016.

Jaký byl klíč k výběru pedagogů?

Výběrem lektorů chceme předložit frekventantům co nejširší záběr názorů a cest. Uvést mohu jména jako Robert Smolík (scénografie, experimentální divadlo), Tomáš Procházka (hudba, zvukové experimenty), Marek Bečka nebo Vítek Brukner nebo prostě BaL (překračování hranic), Petr Váša (jevištní hlas, slovo, věta, báseň), Magdaléna Pupík Rellichová (pohyb jako metafora, práce s maskou), Vítek Peřina (dramaturgie, tvůrčí psaní a dramatizace), Jakub Vašíček a Tomáš Jarchovský (režijně-dramaturgická koncepce jako názor) a samozřejmě několik lektorů pro dějiny divadla jako Jaroslav Blecha, Simona Chalupová nebo Kateřina Lešková Dolenská.

Setkal ses s nějakými problémy – ať už v „náboru“ posluchačů, či v celkové koncepci?

Asi největší problém v současnosti je čas. Sladit jednou za měsíc volný víkend je problém jak pro lektory, tak pro frekventanty. Ale věřím, že se najde dostatečný počet zájemců, kterým investovaný čas bude stát za to.

Kolik studentů přijmete do prvního ročníku?

Optimálně patnáct, aby mohla být práce intenzivní.

[tento článek vyšel tiskem v čísle 3/2015]

redakce, 22. 6. 2015

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.