Pohádku o Jeníčkovi a Mařence známe v různých – ať již menších, či větších – obměnách snad téměř všichni. Příběh poprvé zpracoval už v roce 1634 neapolský básník Giambattista Basile a z jeho surové verze o dvě století později vyšli také bratři Jacob a Wilhelm Grimmové. A právě jejich předlohou se nechal inspirovat polský režisér Paweł Chomczyk, který pro brněnské Divadlo Radost pohostinsky připravil svéráznou adaptaci s názvem Jeníček a Mařenka: divadelní horor.
Samotný podtitul, jenž tvůrci graficky zdůrazňují i na plakátě k inscenaci, prozrazuje žánrové zacílení, kdy má pohádka u diváků s doporučením ve věku od šesti let cíleně vyvolávat pocity strachu a děsu a různě si s emocemi, které vyvolávají, pohrávat. Což se děje velmi intenzivně!
Jen na okraj připomeňme, že právě německá verze pohádky bratří Grimmů je ve své podstatě velmi krutá. Zejména v úvodní části autoři…
Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.
Jan Bílek (6. 5. 1949)
Ivan Nesveda (11. 5. 1959)
Vratislav Schilder (28. 5. 1939 – 30. 7. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS