Javánské stínové divadlo wayang kulit je starobylá loutková forma, která zpracovává hlavně tradiční eposy, a tudíž velmi staré náhledy na svět, emoce a život jako takový. Díky tomu nám wayang poskytuje velmi cenný vhled do minulosti, ale také upozorňuje na nadčasovost lidských pocitů a tužeb. Otázka je, jak lidé v dnešním globalizujícím se světě a v indonéském prostředí radikalizujícího se islámu vnímají starou a do dnešní doby přetrvávající wayangovou tradici?
Charakteristika wayangu
Wayang je rozšířený zejména na Jávě a Bali. Slovo wayang znamená v javánštině „stín“ a tento termín se používá souhrnně pro stínové divadlo na území Indonésie, může ale také pojmenovávat loutky jako takové. Wayang není jen divadlo samo o sobě, je také spjat s rituálem. Může tudíž nést označení wali (spojený výhradně s náboženským rituálem) či bebali (spojený s ceremonií a obřadem, ale není rituálem …
Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.
Jan Bílek (6. 5. 1949)
Ivan Nesveda (11. 5. 1959)
Vratislav Schilder (28. 5. 1939 – 30. 7. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS