Pomyslným spojovacím článkem mezi dosavadním fungováním Divadla loutek Ostrava a svěžím větrem, se kterým do divadla vtrhává nové vedení, je dramaturgyně Tereza Agelová. O postupnou obměnu a objevnou dramaturgii se zasazuje již delší čas. Nové tituly na repertoár dodává i jako autorka, ať už v roli dramatičky nebo překladatelky.

Co se vám spojuje s Divadlem loutek Ostrava? V čem je pro vás unikátní?

S Divadlem loutek se mi spojuje smysluplnost. Dělám tam to, co jsem vždycky dělat chtěla. Takže kromě smyslu je tam i vděk a těšení se do práce, každý den. Ale konec sentimentu, možná to tedy není odpověď na otázku… Tak jinak. Asociační řada pokračuje. Neobyčejně kulaté, zaoblené místo: budova a věž. A lidé v té budově. A také je potřeba říct, že polohou na mapě je DLO jedinečné, protože se tam pracuje v určitém „moravskoslezském“ časoprostoru, a to generuje určité publikum i určité tvůrc…