Loutkové divadlo jsem měl vždycky zvláštním způsobem rád,

i když jsem se s ním v profesionální kariéře doposud (bohužel)

nepotkal. Ale když vzpomínám na své první zásadní kontakty

s tímto uměním, musím přiznat, že na mém prvním Jiráskově

Hronově (v roce 1999) mě nejvíce okouzlila skvostná inscenace

Čmukařů Turnov Kašpárek chodí pěšky, kterou tehdy celý

Hronov halasně citoval a já se přiznám, že některé hlášky

používám dodnes.

Dílem z tohoto důvodu, dílem díky doporučení od mnoha přátel

z divadelní branže a dílem proto, že je to jeden z nejoblíbenějších

festivalů mé drahé manželky, rozhodl jsem se, že jej letos zakusím

kompletní a se vším všudy. Aby toho nebylo málo, tak jsem se

přihlásil do semináře M zaměřeného na maňáskovou rakvičkárnu a

rozhodl jsem si festival beze zbytku užít, což se beze zbytku

podařilo. Navzdory tomu (anebo právě proto, kdo ví), že …