Historie a tradice
O tom, kdy se v Koreji1 poprvé objevily loutky, se dodnes vedou spory, ale nepochybně se tak stalo před příchodem buddhismu na konci 4. století. Nejstarší zmínku o dřevěných figurách (což je dnes již zaniklá tradice) najdeme v čínských kronikách hovořících o lidech z Kogurjŏ, což bylo největší ze tří království rozdělené Koreje před sjednocením v 7. století. Oproti tomu o loutkářství království Päkče a Silla se explicitně nic nepíše, ačkoliv všechna tři měla společnou kulturu hudby a tance, jejíž vliv je dodnes patrný v japonském loutkářství.
Loutkářská tradice přetrvala i poté, co v roce 668 království Silla dobylo celý zbytek poloostrova. Po pádu království Silla a nástupu dynastie Korjo (918–1392) se loutky spolu s dalšími formami lidové zábavy dostaly pod kontrolu státu. Panuje domněnka, že loutkáři z tohoto období byli nomádi původem ze severozápadní Indie, kteří přes …
Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.
Jan Bílek (6. 5. 1949)
Ivan Nesveda (11. 5. 1959)
Vratislav Schilder (28. 5. 1939 – 30. 7. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS