Podrobnou charakteristiku současného japonského loutkového divadla a přehled o jeho systémové organizaci přináší rozhovor s japonskou badatelku Yoko Yamaguchi, která je v posledních letech velmi aktivní v prohlubování česko-japonských kulturních vazeb.
Jak je v Japonsku vnímáno tradiční loutkářství? Vzhlíží se k němu s obdivem, nebo už je dnes považováno za starosvětskou záležitost?
Je respektované a dá se považovat za celkem oblíbené. Celkový počet diváků představení bunraku v Národním divadle, které zahrnuje Divadlo Bunraku v Ósace a Malý sál Národního divadla v Tokiu, byl v letech 2020 až 2022 zhruba 140 000 lidí ročně. Ve srovnání s tím, kolik lidí do Národního divadla chodí na operu, což je asi 70 000, na tom bunraku s oblíbeností není špatně. Bunraku má na současné japonské loutkářství jak pozitivní, tak negativní vliv. Například se v současném japonském loutkovém divadle stále bě…
Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.
Jan Bílek (6. 5. 1949)
Ivan Nesveda (11. 5. 1959)
Vratislav Schilder (28. 5. 1939 – 30. 7. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS