Úspěch československých loutek na světových výstavách v Bruselu v roce 1959 nebo třeba Montrealu roku 1967 je všeobecně znám, ale zájmu badatelů až donedávna unikal příběh loutkových dioramat,1 která byla vytvořena pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Když jsem v roce 2012 hledala vhodné dílo Jiřího Trnky, na kterém by se dala založit dramaturgie oslav stého výročí jeho narození v Muzeu loutek v Plzni, zaujalo mě téměř zapomenuté dioráma Svatba u Broučků, které bylo vystaveno v Jimramově, rodišti autora předlohy Jana Karafiáta. Při archivní rešerši jsem v Národním archivu ale našla ještě druhé dioráma, které bylo ve své době významnější, a dokonce bylo asi pětkrát větší. Historickému výzkumu obou dioramat jsem se usilovně věnovala několik let, zasadila jsem jejich vznik do okolností přípravy výstavy a společně s kolegy Zdeňkem Kuchyňkou a Veronikou Plachou vydala dvě publikace,2 ze kterých v…