Online archiv

Kroflin, Livija: Rozdíly mezi animací v „aplikovaném loutkářství“ a loutkářství jako umělecké formě, Loutkář 1/2022, s. 13–15

Loutky se nenacházejí jen v divadlech. Popravdě urazily docela dlouhou cestu, než se tam objevily. Najdeme je například v náboženských obřadech, dětských hrách, vzdělávání, terapii a dalších oblastech života. Něco mají podobné, ale zároveň se jejich použití v každé z těchto oblastí liší. V tomto textu chci poukázat na rozdíly v animaci, ať už jde o jejich použití v rituálech a dětských hrách, nebo v „opravdovém“ divadle. Ve vzdělávání a terapii se totiž setkávají s oběma principy a závisí jen na situaci a požadovaném cíli, který z nich zvítězí.

Tvrzení historiků, že kořeny loutkového divadla spočívají v obřadech a rituálech, se zdá velmi přesvědčivé. Podle této teorie se loutky vyvinuly z nehybných idolů – staly se rituálními figurami a pak kultovními loutkami schopnými pohybu. Zpočátku se figury přenášely z místa na místo a poté se objevila možnost pohybu jednotlivých částí těla, čí…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.