Loutkar.online

Dolenská, Kateřina: Svět Jiřího Trnky v GASKu

Od 26. října 2019 až do předčasného březnového ukončení byla ve velkolepé kutnohorské Galerii středočeského kraje (GASK) k vidění výstava souborného díla Jiřího Trnky. Muže, který byl nejen skvělým filmařem, ale také fenomenálním ilustrátorem, divadelníkem a sochařem, od jehož úmrtí loni uběhlo už padesát let.

Výstava V zahradách imaginace byla koncipována pro celou rodinu, a to ve dvou hlavních liniích – pro ty starší to byla tematicky uspořádaná reprezentativní ukázka Trnkova širokého uměleckého záběru, pro ty nejmenší interaktivní herna nazvaná Zahrada 2 s podtitulem Originální kybernetoskop. Ta není uměnímilovné veřejnosti neznámá, od r. 2015, kdy byla poprvé otevřena v rámci trnkovské výstavy v Plzni, se dočkala několika dalších vernisáží v různých výstavních objektech po celé republice. Je třeba uznat, že v podkroví barokní jezuitské koleje jí to slušelo mimořádně; autoři a kurátoři výstavy Jan Trnka a Matyáš Trnka (syn a vnuk Jiřího Trnky) pro GASK dokonce přidali několik zcela nových atrakcí.

Ovšem ani ta první, biograficky laděná část výstavy na děti tak úplně nezapomněla. V tematicky uspořádaných sálech byly právě pro ně k dispozici projekce tu digitálně rozpohybovaných loutek, tu listování desítkami Trnkou ilustrovaných knih, jejichž hrdinové na okamžik ožili, nebo projekce filmů. To, co ale oslnilo spíše staršího návštěvníka, byl opravdu bohatý výběr exponátů dokumentujících Trnkův talent. Kurátoři získali vzácné artefakty nejen z rodinných archivů, ale i ze soukromých sbírek a z fondů veřejných institucí (Národní galerie, Praha; Moravská galerie, Brno; Západočeské muzeum, Plzeň; Muzeum loutkářských kultur, Chrudim, Divadlo Spejbla a Hurvínka ad.).

První, žlutý sál byl věnován Trnkovým divadelním loutkám, převážně subtilním marionetám. Ty z dvacátých let zastupovali například zrzavý Námořník s výraznými ústy a ostrými rysy tváře, Kanibal, svým oblým a minimalistickým tvaroslovím bezpochyby inspirovaný „primitivním“ uměním, bledničkový Profesor s výraznými brýlemi, expresivně rozcuchaný Macbeth, Romeo a Julie, Hamlet, Král Lear, Rytíř, Tanečnice, Don Quijote, v kůži oděný Samuraj s přísnýma červenýma očima, Jan Křtitel v jutové tóze nebo loutka nesoucí Trnkovu vlastní podobu, s úzkým dlouhým nosem a

hlubokýma podmalovanýma očima. Nechyběly vzácné loutky z Trnkova pražského Dřevěného divadla (1936–1937) jako Brouček nebo Pan Eustach, loutky realizované pro plzeňské divadlo prof. Josefa Skupy (např. Klaun Kiki nebo Detektiv) ani grafické návrhy loutek pro inscenaci Dřevěného divadla Mezi broučky (1936).

Následující oranžová místnost byla věnována Trnkovi-ilustrátorovi a představila jeho originální kresby a grafiky (nejčastěji kresba tužkou, akvarel nebo kvaš), které doprovází už několik generací českých dětí – ze Zahrady, Špalíčku, Broučků, Aničky skřítka a Slaměného Huberta, Míši Kuličky, Fimfára a mnoha dalších knih.

Červený sál představil Trnkovu volnou tvorbu malířskou, v modrém byly k vidění jeho abstraktní i konkrétní dřevěné plastiky. Poslední, zelená místnost dala návštěvníkům nahlédnout do světa Trnkových loutkových filmů, a to včetně velice zajímavého náhledu do technických scénářů. K vidění byly stop-motion loutky ze slavného Špalíčku (1947), z Císařova slavíka (1948), Bajaji (1949), Árie prérie (1949), Starých pověstí českých (1953), Dobrého vojáka Švejka (1954), vzácné a nově zrestaurované loutky z Trnkova filmařského opusu magnum – Snu noci svatojánské (1959), z filmu Archanděl Gabriel a paní Husa (1964) i Pierot z Trnkova posledního snímku Ruka (1965), který skončil roku 1970 v trezoru.

Pořadatelé výstavy nepodcenili ani doprovodný program pro dětské i dospělé návštěvníky zahrnující výtvarné dílny, komentované prohlídky, cyklus přednášek a besedy s projekcemi. U příležitosti výstavy byl vydán i velmi obsažný katalog, na němž se podíleli i naši dva dlouholetí spolupracovníci – emeritní šéfredaktor Loutkáře Pavel Vašíček napsal zasvěcenou studii o Trnkových divadelních loutkách a naše pravidelná přispěvatelka Malvína Balvínová o loutkách filmových. Veškerá precizní příprava a absolutní profesionalismus pořadatelského týmu se vyplatily – trnkovskou výstavu V zahradách imaginace v Kutné Hoře navštívilo přes padesát tisíc lidí.

Loutkář 1/2020, s. 98–99.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.