Zichová, Petra: Vzpomínáme

Kromě toho, že mi Zuzka coby Muf zpestřila každou neděli mého dětství, jsem s ní zažila krásných pár zkoušení a jeden neuvěřitelný výlet do Thajska. Když jsme se poprvé osobně setkaly, měla na hlavě motorkářskou helmu, protože byla právě Vlkem v inscenaci Karkulka a červený balónek, a velmi noblesně a zodpovědně žrala kolegyni Špicnerovou. Byla okouzlující a úplně v klidu. Režisér Janek Jirků ji rok poté obsadil do role Klekí-petry, bílého otce Apačů, kterážto role jí byla bytostně příjemná. Slušné nadílky rolí se dočkala od dramatika a režiséra Davida Drábka: Královna matka v bizarní komedii Sněhurka – nová generace byla zahřívacím kolem na poslední minorskou roli, zestárlou panenku Barbie. Tak to už by mohlo stačit, jako by řekla svým líbezným úsměvem a vyběhla do luk a strání někde za Přerovem. Do Minoru se pak vracela jednou za rok, aby si v inscenaci Vánoce zahrála Smrt.

Před deseti lety mě vzala ještě spolu s Radimem Vizvárym na třítýdenní výlet do Thajska, kde jsem měla možnost poznat ji v civilu. Jako matku čtyř dětí, zasloužilou manželku, malířku a jako holku, která miluje život a – divadlo. Nejraději vzpomínala na minorskou éru s Karlem Makonjem. A já nejraději vzpomínám, jak vzpomínala na ostrově Ko-Tao. Ten měla ráda, a tak si tam zajela během půl roku dvakrát. Proč ne? Prostě Zuzka…

Autorka je dlouholetou dramaturgyní Divadla Minor.

Loutkář 2/2019, s. 99.