20 LET DIVADLA LÍŠEŇ

Divadlo Líšeň letos slaví dvacet let svého tvůrčího života.

Divadlo Líšeň v Líšni

Divadlo Líšeň se zrodilo v Brně-Líšni na sklonku minulého století jako nezávislý soubor. Je jediným profesionálním brněnským divadlem sídlícím na periferii Brna. Vzniklo s myšlenkou rozvíjet tvůrčím způsobem prostor, kde sídlí. „V Líšni jsme si tuto ideu pěkně odpracovali,“ říká režisérka a spoluzakladatelka divadla Pavla Dombrovská. Členové divadla iniciovali záchranu místního Dělnického domu, určeného k demolici. S jeho zachováním úzce souvisí tradice Festivalů divadla Líšeň, které zde hostily několikrát i pozoruhodné inscenace zahraničních souborů, často v české premiéře. Divadlo iniciovalo také vznik spolku Líšeň sobě a v Líšni spolupořádá i další významné kulturní a společenské akce: Líšeňské ostatky, Festival Líšeň sobě. V poslední době se zasadilo o zachování a zpřístupnění unikátní Zahrady Orlovny. Stálou scénu v Líšni nemá, v současné době hraje nejčastěji právě pod stoletými lipami v Zahradě Orlovny a v Dělňáku Líšeň.

Premiéra nové inscenace

V srpnu Divadlo Líšeň uvede v Zahradě Orlovny premiéru hry Spoutaný trávou ((24/8 v 20.30, Holzova 7). Do jevištního tvaru převedlo krátké buddhistické příběhy. Zpracované zenové anekdoty se dotýkají tématu úcty k životu v jeho nepatrných a přehlížených podobách, i obecněji smyslu života. Inscenace používá přírodní materiály, nepopisné kovové loutky spletené z drátů i z barevného plastu. Výtvarně originální tvar vzniká souběžným použitím loutek a stínohry před i za papírovým paravenem. Hru doprovází vypravěč a hudebník na basoneto a další originální zvukové nástroje.

Divadlo nás nepřestává fascinovat svými nepřebernými možnostmi. Každá inscenace pro nás znamená nové a neočekávané dobrodružství – vynalézání a hledání, tápání, snění, z nichž se rodí původní a originální jevištní tvar,„ zdůrazňuje Pavla Dombrovská. Divadlo Líšeň už probádalo možnosti stínohry v inscenaci Sávitrí nebo maňáskového divadla v krutých rakvičkárnách (Domovním requiem). Hrálo s metr a půl vysokými dřevěnými manekýny v inscenaci Robinson i s třímetrovou kovovou maskou draka a z proutí pletenými koňmi (Paramisa) nebo s ostnatými dráty a kovovými střepy ve hře o holocaustu Hygiena krve. Pracuje s pohybovou stylizací, inspirovalo se například japonskou fraškou kjogen ve hře Jezevec na borovici nebo lidovým divadlem a groteskou v inscenaci Paramisa. Často používá původní živou hudbu a originální autorské hudební a zvukové nástroje.

Ve své tvorbě se také vyjadřuje k aktuálním společenským a politickým otázkám, nejvýrazněji v inscenacích Putin lyžuje a Hygiena krve. V první se otevírá téma současného Ruska a obecněji metod totalitní vlády, v druhé vzrůstajících rasistických tendencí dnešní doby. “Tato práce nám umožňuje překročit oblast divadla a prostřednictvím přednášek, besed a projektů určených pro školy i širokou veřejnost otevřít širší diskusi. Podobným způsobem fungují ale i hry, které jsme vytvořili a hrajeme spolu s romskými umělci (např. Paramisa)," uvádí Pavla Dombrovská.

Divadlo Líšeň v Brně a ve světě

Kromě působení v Líšni divadlo v současné době hraje v Brně především ve sklepní scéně Centra experimentálního divadla. V centru Brna pořádá také Festival ve věznici na Cejlu, letos už třetí ročník akce, která logicky navazuje na linii politicky a občansky angažovaných inscenací a zviditelňuje objekt někdejší věznice i téma naší svobody.

Za dvacet let má Divadlo Líšeň za sebou na dva tisíce představení, dílen a besed. Procestovalo s nimi celou republiku, hrálo v šestnácti zemích Evropy a nashromáždilo ocenění z mezinárodních festivalů. Několik set uměleckých produkcí – divadelních, hudebních, výtvarných pozvalo a představilo v rámci festivalů, které pořádá od roku 1999.

Od svého vzniku hraje také pro znevýhodněné publikum (projekt Divadlo zapomenutému publiku), pravidelně navštěvuje např. dětský hospic Nadace Klíček v Malejovicích, Dětskou psychiatrickou nemocnici ve Velké Bíteši, pražskou organizaci Lemniskáta a další ústavy, stacionáře pro seniory nebo uprchlické tábory.

Tvůrčí a organizační jádro divadla

Pavla Dombrovská – režisérka, herečka, autorka

Luděk Vémola – herec, hudebník, autor technických realizací, technik

Irena Moštková – herečka, osvětlovačka, zvukařka, produkční

Tomáš Tušer – osvětlovač, zvukař, herec

Kateřina Slámová Bartošová – produkční

S divadlem dlouhodobě spolupracují

Výtvarníci:

Antonín Maloň, Eva Krásenská, Jana Francová, Marika Bumbálková

Autoři hudby:

Tomáš Vtípil, Milan Horváth – primáš Cimbálové muziky Milana Horvátha

Herci:

Tomáš Pavčík, Pavel Novák, Petr Jan Kryštof, Tomáš Machek, Petra Kryštofová, Monika Balogová, Iveta Kalousková, Jiří Kniha,Tomáš Tušer ad.

Získaná ocenění

Cena Erik na celostátní přehlídce Přelet nad loutkářským hnízdem; cena za scénografii, dramaturgii a režii na festivalu Skupova Plzeň; hlavní Cena Henryka Jurkowského na festivalu Bábkarská Bystrica; cena za originalitu na mezinárodní přehlídce Lutke v Lublani; ocenění za herecké výkony na festivalu Valise v Łomże; cena za režii a Cena Jana Wilkowskiego za loutkovou animaci na mezinárodním festivalu Spotkania v Toruni, ocenění za nejlepší představení festivalu na mezinárodní přehlídce King Fairy-Tale v ruském Velkém Novgorodu a další.

Kateřina Slámová Bartošová, 23. 8. 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.