Oskar Helcel Proces103Foto: Oskar Helcel

PROCES 013: SEpiš, Den čtvrtý

Píše Ema Šlechtová

Projekt Všednosti se proplétal celým programem Procesu 013. Na půdě školy probíhaly různé podivné události, jejichž smysl byl dnes konečně divákům trochu osvětlen. Studentky KALDu totiž jeho prostřednictvím sbíraly materiál pro své magisterské práce, a tak formou sociálního experimentu mapovaly reakce přihlížejících. Na videoprojekcích měli diváci šanci vidět záznamy z některých pokusů. Osobně jsem zažila včerejší pseudo-kunsthistorickou komentovanou prohlídku scénografické výstavy a dopoledne jsem zase beze slov obdržela tenisový míček – zkrátka jen tak.

Jiří Bartoš Proces013Foto: Jiří Bartoš

Dnes si mohli účastníci společně vypít čaj a pohovořit o tom, jak na ně působily jednotlivé bizarnosti vymykající se tomu, co spadá do naší obvyklé komfortní zóny. Pro mě to byla příjemná oáza sloužící převážně k odpočinku. Je škoda, že takových míst pro diskuzi anebo kolektivní sdílení zážitků nejen z Procesu, nebylo víc. Samozřejmě, každý den probíhaly diskuze, ale Všednosti zprostředkovávaly neformálnější, přátelštější atmosféru. Opět se ukázalo, že i věci, které nám připadají divné, mohou být k něčemu dobré. Ostatně, pro mě se to stalo mottem celého Procesu 013.

Jiří Bartoš Proces013Foto: Jiří Bartoš

Poslední klauzura studentů druhého ročníku Pták je autorskou inscenací se zřetelnými vlivy pouličního divadla, výraznou hudební složkou a loutkami. Ornitologická pohádka o životě, vznikla z touhy obou herců-tvůrců uvést na víceméně holou scénu vlastnoručně vyrobený flašinet. Honza – údajně vrabec, vizuálně spíš přecpaný tučňák – neumí létat ani zpívat, smrdí mu nohy a žije s matkou. Nepříjemné okolnosti (pád z hnízda) však ptáka donutí vybočit z pohodlného života a vydat se do světa: o pár desítek milimetrů dál. Inscenace je plná vtipu a destruuje i zažité divadelní konvence.

Jiří Bartoš Proces013Foto: Jiří Bartoš

Pravidelné vystupování z role a absurdní dějový spád nasměrovaly koncept směrem k jednoduché zábavě, která se ale skutečně dobře funguje. Skutečnost, že inscenace sama přiznává svůj žánr, na nic si nehraje, mi připadá jako jediný možný způsob, jak něco podobného provést. Myslím, že koncept by si rozhodně zasloužil další rozpracování, které by mohlo přinést něco více uceleného. Přesto můžu s klidným svědomím říct, že jsem se dobře bavila.

Ema Šlechtová, 2. 2. 2018

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.