Loutkar.online
Oskar Helcel Proces103Foto: Oskar Helcel

PROCES 013: SEpiš, Den třetí

Píše Sarah Slavíčková

Jak pracovat s malými předměty v prostoru, aby si jich divák všimnul? To zkoumali studenti KALDu v průběhu minulého semestru a my jsme jejich práci mohli zpětně zhlédnout v podobě krátkých výstupů. Otevřená hodina Drobná animace nám dovolila do tohoto tvůrčího procesu nahlédnout.

Jiří Bartoš Proces 013Foto: Jiří Bartoš

Sirky byly hlavním materiálem, se kterým se pracovalo. Například díky nim byli diváci svědky býčího zápasu: Krabička od sirek se sirkovými nožičkami znázorňovala býka, linie různě dlouhých zápalek, které byly upevněny ke stolu, zase bouřlivé španělské publikum a El toro byl zkrátka jen sirkou. Dalším z velice povedených výstupů bylo čekání na autobus, který byl ztvárněn opět krabičkou od sirek. Zápalky znázorňovaly různé typy čekajících lidí ve frontě – malé zlobivé děti, maminku, naštvaného pána, psa i stařečka. Svého výstupu se dočkala ale třeba i čepice na průhledných nitkách se jménem Opuštěná beranice, kterou herec animoval a která se nakonec zastavila před slečnou v první řadě – našla novou krásnou hlavu, nového majitele. Pro mě tato ukázka z tvorby na KALD patří mezi nejpovedenější představení Procesu 013. Dokazuje totiž, že v jednoduchosti je krása a méně je často více. Když je invence a dobrý nápad se dotáhne do konce, je jedno s čím a kolik herců hraje.

Jiří Bartoš Proces 013Foto: Jiří Bartoš

Performerka čistící si zuby, bílé koule na zemi a brambory na stole – to byla perfromance studentů z mezinárodního programu Directing of Devised and Object Theatre na DAMU. Performance Seven pieces trvala celé tři hodiny a skládala se ze sedmi částí, které mezi sebou měly krátké pauzy. Já jsem se tedy zúčastnila pouze tří závěrečných částí. Nejvíce mě zaujala ta část, kdy tři performeři manipulovali s bramborami. Házeli je na stůl, stavěli je na sebe nebo z nich dělali co nejvyšší hromadu. Poté rozsvítili dvě lampy na kraji stolu a dali na stávající bramborovou instalaci zelenou korunku – možná punc kvality a označení, že instalace prošla? Zhasli světla v učebně a důležitě se dívali na jimi vytvořenou osvícenou instalaci jako na obraz v galerii. Podle mě poukazovali na běžkou situaci z galerií, kdy se někteří lidé dokážou na určité dílo dívat celé hodiny a někteří lidé si naopak jen říkají proč? Tak proč se nedívat právě na brambory? Proč nepřikládat důležitost jim a neobjevovat tentokrát jejich krásu?

Jiří Bartoš Proces 013Foto: Jiří Bartoš

Do třetice všeho dobrého – a tak i třetí Karkulka, kterou jsme měli na Procesu možnost vidět, byla velmi povedená. Pro mě navíc nyla asi tou nejpovedenější. V hlavní roli se tentokrát objevila nejen dřevěná loutka s červenou čepičkou bez obličeje, ale i dva herci, kteří loutky a předměty na scéně animují a zároveň spolu při představení velice vtipně interagují a pošťuchují se. Ani v této inscenaci se nemluví, ale divák slyší například broukání, pištění, pískání a jiné zvuky, které dokreslují postavy Červené Karkulky nebo Vlka. Karkulka prochází barevným lesíkem, který je tvořen plstí. Deska stolu, na kterém herci hrají, se ale později protočí, a loutka se ocitá v černém strašidelném lese „upside down.“ Z pod stolu vytahuje herec velkou černou plstěnou hlavu Vlka s obrovskými zuby, která je ke stolu neustále připoutaná, a Karkulka je sežrána.

Jiří Bartoš Proces 013Foto: Jiří Bartoš

Co dál? Kdo zachrání Karkulku? V tomto představení nikdo. Odrhne se záclona a divákům se naskytne pohled na vlkovo břicho zevnitř. Karkulka uvnitř potkává šedivou dřevěnou rozvrzanou Babičku o obě zůstávají spokojeně na dně Vlkova břicha. A je to vlastně pro Karkulku a Babičku dobrý konec. A to právě nejvíce oceňuji. Alternativní zakončení příběhu, které studenti zvolili, originální scénografie, fungující komunikace pomocí zvuků, propojení a dynamika herce a loutky i společná souhra herců – to vše baví nejen diváky, ale zápal a nadšení je cítit i ze samotných herců.

Sarah Slavíčková, 1. 2. 2018

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.