Loutkar.online

Přelet na loutkářským hnízdem 2017

Píše Markéta Zborníková

Sobota 4. listopadu. Praha, festival Přelet nad Loutkářským hnízdem. Je lehce po osmé hodině večerní a já mám za sebou osm představení plus jedno v živé paměti ze včerejška. Celkem maraton. Během dne jsem přemýšlela, jaká témata se nabízejí k psaní. Uvažovala jsem, jak to mám ve zvyku, o výtvarné stránce, protože podoby loutek a scén mě asi nepřestanou fascinovat. Silně jsem vnímala škálu typů loutek (marionety, totemové loutky, maňásci a jiné prstové loutky, javajky, manekýni, plošné loutky nebo předměty a objekty), rozdíly ve vedení loutek, a to nejen ve smyslu kreativní animace tradičních i netradičních loutek nebo objektů, ale k mému překvapení také ve smyslu řemeslné úrovně loutkovodičů.

K šípku s Růženkou, NDLFoto: Josef Ptáček

Dalo by se pohovořit také o dramaturgických posunech a tvůrčím nakládání s literární předlohou. Příkladem je inscenace K šípku s Růženkou (Naivní divadlo Liberec), která je variací na americký thriller Nezvratný osud. Antické téma boje s osudovou předurčeností a vzpírání se sudbám je aplikováno na známou pohádku, což je pro diváka příjemně překvapivé. Inscenace Goon: Krvavá pomsta! (IDDQD, Praha) pravděpodobně není dramaturgicky posunutá od původní předlohy, jedná se však o netradiční výběr látky pro inscenování, a to komixu, který je chytlavě a se všemi svými ikonickými náležitostmi převeden do jevištní podoby. S dramaturgickými úpravami, ale i s inscenováním tradičních látek souvisí míra aktualizace – imitace známého hlasu (Pohádka z kufru, KALD DAMU), použití moderní technologie (looper v inscenaci Bajaja, Studio DAMÚZA nebo promítání v inscenaci K šípku s Růženkou), přiblížení faustovského tématu hledání smyslu života k životům nás obyčejných lidí (Loutková Faust inscenace, Waxwing theatre), postupné „pašování“ známých vynálezů a událostí 20. století do klasické pohádky (K šípku s Růženkou), narážky na současnou politickou situaci a současné osobnosti (Goon: Krvavá pomsta!)

Goon, IDDQDFoto: Michal Hančovský

Když divák zhlédne osm představení, sám sebe přistihne, že více než po poeticky nebo duchovně plynoucí inscenaci, touží po dynamické a energické. Je mnoho faktorů, které tuto dynamičnost a energii spouští, ale jedním z hlavních je zvuková složka. Hudba a zvuk významně určují styl celé inscenace – rytmizují a udávají její tempo (výrazně např. v inscenaci Jakoubkovo splněné přání, Studio DAMÚZA nebo Goon: Krvavá pomsta!). Místy ji zpomalují, místy dramatizují, místy podbarvují situace (např. v inscenaci Pohádka z Kufru) a atakují emoce, vyplňují „tichá místa“ přestaveb, převleků atp. (např. v inscenaci Bajaja), občas fungují jako intermezzo, jako zcizující vstup nebo epizující komentář (např. v inscenaci Loutková FAUST inscenace, nebo Zvířátka a loupežníci, Divadlo U staré herečky). K loutkovým inscenacím tak nějak intuitivně patří písničky. Objevily se téměř v každém dnešním představení (potvrzením této teze je pěvecké drogově-preventivní číslo maňásků mývala a Františky z Kouzelné školky v inscenaci Goon: Krvavá pomsta! Ano, i tam si písnička našla své místo).

Zvířátka a loupežníci – Divadlo u staré herečkyFoto: Ondřej Littera

Samostatnou analýzu by si zasloužily ostatní ruchy, které inscenace dynamizují a dodávají na živosti jak příběhu, tak samotným loutkám. Skvělým příkladem funkčního propojení písní, zvuků, ruchů a zároveň moderní technologie je výše zmíněná inscenace Bajaja, kterou živě ozvučuje Marek Bělohlávek pomocí looperu, což příběhu dodává svižný rytmus a inscenace tak může být označena jako „in“ a „cool“, ačkoli si zachovává poetičnost původní předlohy. V tomto kontextu bych ráda zmínila ještě inscenaci Dlouhý, Široký a Bystrozraký (KALD DAMU), která sice nabízí ve své dřevěno-železné výpravě zvukové možnosti, ale využívá spíše zvučné hlasy tří herců Štěpána Lustyka, Lukáše Bouzka a Reného Vitvara, což by mohlo vyvolat dojem, že nejsou nijak vyplněné např. přestavby, přesuny nebo tichá místa. Jsou. V této inscenaci není ticho snad ani vteřinu, energie herců se o zvukovost stará sama. Hudební / zvuková složka stojí na stejné úrovni jako vizuální stránka inscenace a stejně jako se vždy budu sklánět před výtvarníky, smekám také před muzikanty, skladateli a hudebními interprety, kteří společně přispívají k působivým audio-vizuálním zážitkům.

Dlouhý, Široký a Bystrozraký, KALD DAMUFoto: Lukáš Hamáček

V rytmu nějaké „in“ a „cool“ music v divadelní kavárně dopisuji tento článek a začínám se těšit na zítřek!

Markéta Zborníková, 5. 11. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.