UNESCO: FAQ

V souvislosti s prosincovým zápisem slovenského a českého loutkářství na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO se mezi loutkáři vyrojila řada spekulací a dotazů.

O objasnění jsem proto požádala tiskovou mluvčí Ministerstva kultury ČR Simonu Cigánkovou, která odpovědi připravila ve spolupráci s kolegyněmi z odboru regionální a národnostní kultury a oddělení UNESCO a mezinárodní spolupráce ministerstva kultury.

Asi nejčastějším dotazem odborné i laické veřejnosti bylo, zda je zápis českého loutkářství na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO spojen s nějakou finanční dotací.

Zápis na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva, na Seznam světového dědictví ani do Registru Paměti světa s žádnou finanční dotací ze strany UNESCO spojen není. Často se spekuluje, že UNESCO nám za zapsané památky něco platí, ale je to spíše naopak: my, členské státy, platíme povinné příspěvky UNESCO, aby Sekretariát této organizace vůbec mohl fungovat. Fondy, které organizace spravuje, se týkají různé pomoci převážně rozvojovým zemím či projektům určeným pro rozvojové země, nebo jsou určeny pro případ nějaké urgentní situace: např. obnovu po válečných konfliktech nebo případ povodní, při kterých jsme na obnovu poničených statků světového dědictví dostali příspěvek i my – naposledy při zaplavení Průhonického parku v roce 2013.

Bude zapsaný fenomén sledován ze strany UNESCO? Bude se zkoumat, zda je stále relevantní a jak se o něj ze strany státu pečuje?

Zapsaný prvek bude v prvé řadě sledovat Česká republika, vyplývá to již z pravidel zápisu jakýchkoliv prvků na náš národní seznam a z provádění záchovných opatření, ke kterým se zpracovatelé nominace a nositelé prvku do budoucna zavázali.

Vzhledem k tomu, že jde o nadnárodní nominaci, musela se určit i záchovná opatření na česko-slovenské, tedy mezinárodní úrovni. ČR bude také organizaci UNESCO posílat povinné pravidelné zprávy o naplňování Úmluvy a o stavu zapsaných prvků (první takovou zprávu jsme předložili právě v roce 2015). Zachování prvku je především v zájmu ČR (všech subjektů uvedených v nominaci a samotných nositelů); UNESCO nám nepředepisuje v této oblasti nic, co by nevyplývalo z Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, kterou ČR ratifikovala a kterou se zavázala naplňovat.

Je možné, aby byl již zapsaný fenomén ze seznamu vyškrtnut?

Ano, pokud již nesplňuje jedno nebo více kritérií zápisu. Nemáme ale informace o tom, že by k takovému případu již došlo. Jakýmkoli způsobem ohrožené prvky by totiž byly nejprve zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví v ohrožení.

Předpokládá ministerstvo kultury do budoucna zvýšení péče o české loutkářské dědictví, ať už ve formě finanční podpory, záštity, nebo jiné?

Ministerstvo kultury (MK) se věnuje dlouhodobě péči o české loutkářství. Největší loutkářská divadelní přehlídka Loutkářská Chrudim je vyhlašována z pověření MK a ministr kultury jí pravidelně uděluje svoji záštitu. Přehlídka je financována zejména ze zdrojů MK (dotace spolku Společnost amatérské divadlo a svět) a města Chrudim (prostřednictvím MěKS Chrudimská beseda). Přehlídka probíhá za odborné spolupráce příspěvkové organizace MK NIPOS (konkrétně oddělení ARTAMA); ta se také trvale zabývá odbornou péčí o loutkářské aktivity v ČR. Tato přehlídka není jedinou loutkářskou aktivitou podporovanou ze státního rozpočtu.

Již zápisem do národního seznamu se rozšířila možnost žádat dotace MK na aktivity naplňující záchovná opatření uvedená v nominační dokumentaci. Ve výběrovém dotačním řízení na podporu tradiční lidové kultury podporuje MK takto zaměřené projekty fyzických i právnických osob, vyjma státních příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem kultury.

Přednostní finanční podpora prvkům, zapsaným na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a na Reprezentativním seznamu UNESCO, funguje v ČR dlouhodobě.

Jsou v UNESCO zapsány výhradně divadelní loutky a nikoli loutky filmové, nebo se to týká všech loutkářských projevů?

Na Reprezentativním seznamu UNESCO je zapsáno „slovenské a české loutkářství“ jako významný společenský fenomén, nikoli loutky jako takové! Prvek je v nominaci stručně popsán takto:

„Slovensky nebo česky provozované loutkové divadlo, vnímané coby jev ve všech jeho historických podobách a rozmanitých projevech, synkreticky slučuje dovednosti dramatické, dramaturgické, inscenační, interpretační, scénografické, výtvarné i hudební.

Jeho jádrem je představení, v němž divadelní role hrají ikonické znaky – loutky (nejčastěji ze dřeva) reálných nebo fantaskních postav, někdy i zvířat nebo předmětů, které v reálném čase představení projevují živost pohybem, případně mluvou, jsou viditelně nebo skrytě animovány a ovládány různými mechanismy prostřednictvím jednoho či více loutkářů.

Prvek je neoddělitelnou součástí slovenské a české domácí divadelní a literární tradice. Původními nositeli tohoto prvku byly zhruba od poloviny 18. století rodiny kočovných loutkářů, jejichž produkce znamenaly vůbec první kontakt širších lidových vrstev s divadelní kulturou. Koncem 18. století, díky propojení s národně uvědomovacím procesem, nabyl prvek svébytné podoby lišící se v mnoha aspektech od loutkového divadla jiných kulturních komunit. Původní, de facto internacionální, repertoár procházel procesem folklorizace a postupně vstřebával domácí jazykové a tematické prvky. Archetypem komického hrdiny je Gašparko (SR), Kašpárek (ČR). V postavách se objevily místní charaktery, zejména komické a lidové typy s osobitými vlastnostmi i vzezřením, jako Škrhola, Trčka aj.

Prvek je neodmyslitelně spjat s řemeslnou tvorbou (řezba, omalování a kostýmování loutek, malba dekorací) a často také s lidovými obřady a slavnostmi (hody, trhy, poutě).

Díky předávání dovedností, zkušeností, ale i samotných předmětů (loutky, dekorace, scény atd.) z generace na generaci má prvek nesmírně silnou a pevnou tradici. Dnešní loutková představení mají mnoho různých forem a navazují na to nejlepší z loutkářské tradice.“

Národní ústav lidové kultury vydá v letošním roce nominační dokumentaci v česko-anglické jazykové verzi, aby se s ní mohla veřejnost seznámit.

[tento článek vyšel tiskem v čísle 1/2017]

Kateřina Lešková Dolenská, 30. 4. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.