Přelet nad loutkářským hnízdem
Neposlušná kůzlátka - Buchty a loutkyFoto: Buchty a loutky

Mise českých loutkářů v Lyonu

Lyon není na loutkářské mapě rozhodně bílým místem. Kromě toho, že se zde před více jak 200 lety zrodila figura Guignola, existuje zde už dlouhou řadu let významné muzeum, které se – kromě historie tohoto populárního komediálního typu – věnuje i historii světového loutkového divadla.

V posledních letech představilo muzeum Gadagne loutkové divadlo z Itálie, Číny a Indie a letos v říjnu hostilo ve svých prostorách loutky české – v menší části expozice zahraničních loutek českou loutkářskou produkci především z období první republiky z vlastních sbírek, ale pro diváky určitě atraktivněji v pozvání prezentace českého loutkového divadla „na živo“.

Pořadatelé měli zájem především o marionety, které jsou v regiony spojeném díky guignoliádě s maňásky téměř neznámé. A tak ve třech dnech (19.- 21.10. 2016) zhlédli diváci tři představení Neposlušných kůzlátek v provedení Buchet a loutek a vyslechli přednášku Niny Malíkové o historii i současnosti českého loutkového divadla. Příjemným překvapením byla opravdu hojná účast diváků, a to rodičů i prarodičů s dětmi nejen na dětská představení (na poslední představení musel organizátoři dokonce nabídnout i jinak neobsazovaná místa na balkoně malého divadelního sálu), ale i na přednášce, po které následovala živá diskuze. Účastníci celé akce – Francouzi, ale také Češi a Češky sdružení v Asociaci českých žen v Lyonu – vyslovili dokonce přání, aby nezůstalo jen u této ojedinělé mise.

Pro malé diváky byly marionety opravdu překvapením a jen jsem se podivovala dobrým nervům herců z Buchet a loutek, že trpělivě dovolili dětem vyzkoušet si nejen loutky a hru s nimi (všechna čest, jsou opravdu bytelné!), ale všechno, čím jejich scéna i její zákulisí disponovaly. Nezbytné focení se stalo už i u nás dávno součástí každé divadelní dohry, tentokrát však byl spojen kontakt s publikem i s vysvětlováním technologie marionet a tvorby loutek ze dřeva a s voláním po nějakém dalším workshopu, kde by se mohlo o loutkách a práci s nimi dozvědět ještě víc.

Na představení a přednášku naváže o pár dní později (26. 10. 2016) prezentace loutkových filmů Karla Zemana (kromě Vánočního snu i filmy s Panem Prokoukem). I když loutkový film s českou loutkářskou tradicí přímo nesouvisí, je tak v poslední době v Evropě a zejména v Americe jako jedna z jejích odnoží přímo vnímán a organizátoři si přáli ukázku českého loutkového divadla o loutkový film doplnit. Na místě jsem jen litovala, že jsme nemohli v Lyonu nabídnout třeba Malého pána, který by do celkové koncepce zapadl možná lépe než výtečné a oceněné Zemanovy filmy, které však datum svého vzniku nezapřou.

O zahraničních akcích, které reprezentují českou kulturu se většinou píše pochvalně, a i tentokráte byl oboustranně dojem jen pozitivní. Ale něco zde bylo přece jen navíc: touha ukázat ještě širší paletu českého loutkového divadla (v inscenacích, publikacích, v přehledné expozici, ve workshopech), která by nebyla omezena jen na krátkou ochutnávku. Věřím tomu, že to byl zatím jen první krok. Na jaře 2017 totiž chystá lyonské Musée Gadagne otevření nově koncipovaných sbírek zahraničního loutkového divadla. Už teď by mohlo být výzvou pro další vzájemnou konfrontaci i spolupráci.

Nina Malíková, 24. 10. 2016

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.