Přelet nad loutkářským hnízdem
Aladin - Divadlo bratří FormanůFoto: Divadlo bratří Formanů

Když Šeherezáda neumí vyprávět

Dva roky před prvenstvím Plzně coby Evropského hlavního města kultury 2015 vznikla v rámci tohoto projektu loutková inscenace Divadla bratří Formanů a francouzského divadla v Aix-en-Provence.

Vybrána byla klasická arabská pohádka o Aladinovi, kterou tvůrci propojili s rámcovým příběhem moudré Šeherezády, jež vyprávěním pohádek zlomí zlobu krále Šahriára.

Již od prvního okamžiku představení bylo jasné, že hlavním záměrem režiséra Matěje Formana bylo diváky uchvátit scénografií inspirovanou cizokrajnými dálkami Východu. Vše je pompézní, naddimenzované a již v samotném úvodu přináší loutkoherci mezi diváky obrovské orientální lampiony, které se ve tmě vznáší nad hlavami diváků. Bohatost scénografie dokonce v jednu chvíli budí dojem, že se obří loutky Carros de Foc v Plzni zapomněly. Kromě samotného jeviště Divadla Alfa se totiž některé epizody pohádky odehrávají také na malém kukátkovém jevišti uvnitř břicha třímetrového slona nebo velblouda. I loutka Černokněžníka, ovládána hercem zevnitř, je v porovnání s půlmetrovými vyřezávanými manekýny Aladina a princezny Badrulbadur, až nepřirozeně obrovská a působí hrůzným dojmem. Finanční podpora projektu dovolila tvůrcům volnou fantazii, a tak je scénografické řešení Matěje Formana a Josefa a Andrey Sodomkových zkrátka velkolepé.

Vizuálně přitažlivá inscenace však selhává na textu a na nevyváženém herectví Vypravěčky Anny Duchaňové. Smyslem dramaturgické koncepce bylo nejspíše koncentrovat text do co nejmenšího počtu postav, aby bylo možné inscenaci uvádět jak v češtině, tak ve francouzštině. Celý příběh tedy vypráví postava orientální Vypravěčky, která také promlouvá různými hlasy za všechny postavy. Výjimkou je pouze předtočený hlas ducha kouzelné lampy. Duchaňové však chybí schopnost pohádkově podmanivého vyprávění (jakoby hledala správná slova, nepřirozeně intonuje hlasem), jenž by diváka vtáhlo do děje, jak se to daří scénografické stránce. Její herecká interpretace navíc neustále kolísá mezi žoviálností, která si v jeden moment utahuje z Aladinovy špatné školní docházky, a současně snahou být seriózní. Paradoxně se tak stává pomyslnou Šeherezádou, která však svým vyprávěním nedokáže dostatečně zaujmout.

Tereza Kosáková, 7. 9. 2015

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.