Bábkarská Bystrica Tour 2018
Tria FataFoto: Lucie Dvořáková

Mezi životem a smrtí

Od stropu jeviště se k podlaze táhnou čtyři provazy doprovázené kužely světla. Na scéně se mezi různě zavěšenými nebo položenými loutkami vznáší lehká mlha.

Do tohoto strohého, jakoby z prken stlučeného prostoru vstupuje veselý chlapík (Martin Kasper Läuchli) s tahací harmonikou a klarinetem a usedá za bicí soupravu. Vzápětí začne na své nástroje vyluzovat rytmickou, klezmer podobnou hudbu. InscenaceTria Fata francouzského souboru La Pendue začíná od konce, smrtí. Jako první na scénu proniká maňásek Smrt, s kašpárkovskou čepicí. Ihned za ním následuje loutkářka Estelle Charlier. Chvíli se snaží maňáska proti jeho vůli zavřít do bedny, aby mohla převzít jeho roli nasazením masky. To se jí povede až ve chvíli, kdy loutce smrti, možná omylem, možná záměrně, utrhne hlavu.

Už jako postava smrti přichází herečka za starou paní na vozíku, kterou má odvést na věčnost. Žena ale nechce ještě odcházet. Se smrtí vyjednává. Nakonec, výměnou za jednu a posléze i druhou nohu Smrt svolí, aby řekla svůj životní příběh. V sérii obrazů, tu komických, tu mrazivých, se seznamujeme s postavou ženy a s jejím tragickým osudem. Její milý jí zemřel před očima a ona se rozhodla, že bude dělat porodní bábu, aby se mohla dotýkat života už v jeho prvních záchvěvech. Nakonec ale i ona musí rezignovat a se Smrtí odejít ze světa.

Handa GoteFoto: Lucie Dvořáková

La Pendue zachází s loutkami zároveň dvěma protichůdnými způsoby. Perfektně zvládnutou animací vytváří dojem živých postav, na druhou stranu ale vědomě pracuje s jejich loutkovostí, ať už se jedná o trhání nohou nebo porod provedený rozříznutím břicha kráječem na chléb a následným „zašitím“ sponkovačkou. Obraz porodu prochází celou inscenací. Otevírá příběh ženy, později, když se sama stane matkou, se tato scéna ve zkrácené podobě opakuje. V rovině tematické pak porod znamená přerod člověka z jedné etapy života do druhé a vrozenou neschopnost přijímat vlastní proměny. La Pendue pracují také se stínovým divadlem, kterým ve zkratce podávají sexuální zrání, první důležitou proměnu z dívky na ženu. Okamžik, kdy opustí bezpečí domova, vězení, a vydá se do neznáma. Protržení plátna pak symbolizuje završení tohoto přerodu.

Výrazným prvkem představení jsou projekce a výjimečně zajímavá práce s nimi. Dva projektory jsou umístěny na scéně vzadu. Obrazy ze života ženy se pak promítají na pauzovací papír, natažený v rámu, který drží herečka, a plynule přechází z jednoho obrazu na druhý. Tento způsob umožňuje práci s různými velikostmi rámů, s detailem a s prolínáním obrazů, kterýchžto možností herečka bohatě využívá. Smrt ženy je nakonec znázorněna roztržením papíru, jeho zmuchláním do kuličky, představující srdce, a jeho spálením.

Silná výtvarná stylizace představení a místy až protichůdná muzika vytvořili další interpretační roviny inscenace. Estelle Charlier je v práci s loutkou technicky bezchybná, stejně tak Martin Kasper Läuchli se svým multiinstrumentalismem. Jediná výtka by směřovala ke scénografii, která sice výtvarně korespondovala s povahou inscenace, ovšem zastávala pouze funkci kulisy. Mrzelo mě, že natažené nitě jako světelné sloupy se nakonec alespoň nepřetrhly nebo alespoň nespadly. Přeci jen tak silný prvek, obzvlášť v loutkovém divadle, by si zasloužil větší pozornost.

Jakub Štrom, 7. 9. 2015

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.