Kabaret Ubu: vydírání, manipulace a korupce

Města kultury 2015 – belgické Mons a česká Plzeň – se setkaly při umělecké spolupráci na mezinárodním divadelním projektu UBUdneS. Inscenace probíhající paralelně na čtyřech scénách v prostorách plzeňské Papírny provokativním způsobem konfrontuje bezskrupulózní praktiky v Jarryho Králi Ubu s chováním současné společnosti, především pak politiků.

Hned v chodbě vedoucí k jednotlivým jevištím diváky okamžitě oslní zářivě nasvícené třpytivé závěsy zakrývající vchody k jednotlivým scénám. Herci úzkou chodbou svižně pobíhají, nadšeně vítají několik jednotlivců potřesením ruky a provázejí divácký špalír halasnými průpovídkami. Na lesklém stupínku na konci chodby stojí muž v třpytivém obleku a ve stylu kabaretiérů láká všemožnými floskulemi lidi na představení. Nablýskaný politický kabaret v trojjazyčném provedení (čeština, francouzština, ale i angličtina) plný odporných praktik začíná.

Polovina publika je zavedena do největšího sálu, kde se odehrává představení Jarryho Krále Ubu. Diváka vítá objemné pozadí matky Ubu vykukující z blýskavé rudé opony. Manželé Ubu jsou třeskutě komičtí svou odporností podobně jako jejich obydlí, jakási koupelna disponující rezavou vanou a záchodovou mísou, kombinovaná s lednicí a sporákem. Ústřední dvojice vypadá, jako by vypadla z jakéhosi panoptika. Jejich zmalované obličeje, groteskně bujné tělesné tvary přetékající z oděvů i nadsazený herecký projev pracující s přepjatými gesty, výraznou mimikou a teatrálním hlasovým projevem vypovídají o zkaženém světě plným lidských zrůdiček. Matka Ubu vládne domácnosti, otec Ubu je nerozhodným staříkem, který by nejradši ze všeho od rána do večera konzumoval jídlo. Tvůrci inscenace – Axel De Booseré, Maggy Jacot a Petr Forman – Jarryho text nijak inovativně nevykládají, plně se soustředí na zesměšnění prohnilého světa plného mocenských machinací. Tento záměr jim vychází dokonale. Ubu po sérii drastických vražd a úskoků provedených s lehkostí kabaretních umělců dosedá na trůn v podobě záchodového prkénka s naběračkou v ruce a jediné, na čem mu zaleží, je, aby lidé platili daně.

Zde Král Ubu končí a diváci se přemístí postupně do dalších tří místností. V první jsou svědkem plamenného projevu političky v růžovém sáčku, která spílá všem menšinám a přiznává, že na rozdíl od jiných politiků lže – a právě proto je tou nejlepší, nejupřímnější volbou. V další místnosti opěvuje nechutně podbízivým způsobem makléř bezmeznou moc peněz. Ve třetím sále sledují diváci naddimenzovanou obézní loutku s hercem ukrytým uvnitř. Tento moderní Otesánek nakonec požírá i svou starostlivou matku.

Tvůrci konfrontací příběhu krále Ubu s následnými scénami ze současného světa ukazují, že beztrestné vydírání, konzum, lži, manipulace a korupce se snadno vloudí i do dnešní demokratické společnosti. I dnes si volíme do vůdčích pozic lidi, kteří dosáhli našich hlasů nenápadnými bezostyšnými praktikami. Nápadité inscenaci se svou záměrnou přebujelostí a groteskně komickou formou daří odhalit všechny pokřivenosti, které dnes přehlížíme jako běžnou součást svého života.

Petra Zachatá, 4. 9. 2015

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.