Historie a tradice

O tom, kdy se v Koreji1 poprvé objevily loutky, se dodnes vedou spory, ale nepochybně se tak stalo před příchodem buddhismu na konci 4. století. Nejstarší zmínku o dřevěných figurách (což je dnes již zaniklá tradice) najdeme v čínských kronikách hovořících o lidech z Kogurjŏ, což bylo největší ze tří království rozdělené Koreje před sjednocením v 7. století. Oproti tomu o loutkářství království Päkče a Silla se explicitně nic nepíše, ačkoliv všechna tři měla společnou kulturu hudby a tance, jejíž vliv je dodnes patrný v japonském loutkářství.

Loutkářská tradice přetrvala i poté, co v roce 668 království Silla dobylo celý zbytek poloostrova. Po pádu království Silla a nástupu dynastie Korjo (918–1392) se loutky spolu s dalšími formami lidové zábavy dostaly pod kontrolu státu. Panuje domněnka, že loutkáři z tohoto období byli nomádi původem ze severozápadní Indie, kteří přes �…