Když liberecké Naivní divadlo uvedlo na podzim roku 1993 v Plzni na právě založeném mezinárodním festivalu zbrusu novou inscenaci Bezhlavý rytíř, prosvištěla českou divadelní kotlinou tsunami spontánního nadšení. Provázela ji možná i trochu úleva ze zjištění, že tradiční loutky – ten český národní poklad – ještě nepatří do starého železa… A mnozí diváci včetně novinářů se začali pídit po tom, kdo že je ten nadějný režisér Tomáš Dvořák? Tehdy patnáct let u profesionálního divadla… Jen loutkáři věděli své…
Jakou mají loutky budoucnost?
Pro loutkářskou komunitu byl Tomáš Dvořák na začátku 90. let úspěšným (a v té době vlastně již bývalým) loutkohercem plzeňského Divadla Alfa, který si prvními inscenacemi vydobyl režisérské ostruhy. A také synem Jana Dvořáka – legendárního ředitele Divadla DRAK, ale též loutkoherce a režiséra, který začínal v Divadle Spejbla a Hurvínka.…
Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.
Karel Brožek (28. 4. 1935 – 21. 10. 2014)
Pavel Štourač (6. 10. 1969)
Vladimír Koutný (12. 10. 1924)
Jana Schlichtsová (17. 10. 1944)
Jana Altmanová (17. 10. 1944 – 31. 10. 2021)
Alena Hořínková (20. 10. 1934)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS