Vážení a milí čtenáři,
čas běží a je tu letní číslo. V novinách stále dominují pal-
cové titulky věnované Putinovu běsnění na Ukrajině
a v jejich stínu se zase tiše zvedá další covidová vlna.
Řečeno s Hamletem: vymknuta ze svých kloubů doba šílí.
A do jisté míry šílené je i téma, jemuž se tentokrát věnu-
jeme, tedy „loutky a politika“. To zahrnuje jak momenty,
kdy loutkáři provokovali a dráždili představitele státu, tak
i dějinné epizody, kdy naopak politici s loutkáři bez milosti
„zametli“ – konkrétním dokladem budiž studie Jaroslava
Blechy o osudu sveřepého brněnského marionetáře
Václava Kopeckého, jehož komunistický režim doslova
utrápil. Ke slovu se v rubrice dostanou i politické udá-
losti, které hýbou lidskými, a tedy i loutkářskými osudy,
i statečné aktivity loutkářů, kteří se v těžkých dobách
vždycky semknou a pomáhají si. Příkladů naleznete na
následujících stránkách řadu a doporučuji si ke čtení při-
pravit i kapesník, protože jde mnohdy o velmi srdceryvné
a dojemné příběhy.
Ale abychom nezůstali jen v pochmurné náladě, otvíráme
v Loutkáři i mnohem optimističtější témata. Například se
v tomhle čísle připojujeme ke gratulaci chrudimskému
Muzeu loutkářských kultur, které letos s velkou parádou
připomíná 50. výročí svého založení (o slavnostním dni
i o výpravné publikaci vydané u příležitosti tohoto jubi-
lea si přečtete více v dalším čísle) a k životnímu milníku
pogratulujeme i skvělému loutkáři z Buchet a loutek Vítu
Bruknerovi.
Osobností čísla je tentokrát Ctibor Turba, který se zásadní
měrou podílel na formování české nezávislé divadelní
scény a jehož až vizionářské působení v české divadelní
kultuře dodnes není patřičně doceněno. Turba je mim
s mezinárodním renomé, pedagog, zakladatel Pantomimy
Alfréda Jarryho a Cirkusu Alfred (mimochodem proponent
tehdy zcela novátorského hraní v cirkusovém šapitó!), ini-
ciátor rezidenčního prostoru pro studenty AMU Studio
Kaple Nečtiny, a především zakladatel pražské stagiony
Alfred ve dvoře (1997), která je dnes domovem mnoha
loutkářských projektů. Hana Strejčková napsala přímo
pro náš časopis obsáhlou a unikátní studii zaměřenou
na Turbovu divadelní práci s loutkami a objekty a vřele ji
doporučuji vaší pozornosti.
Kromě obvyklého lákání na recenze divadelních novinek
statutárních i nezávislých divadel z celé republiky bych
také ráda poukázala na texty věnované slovenskému diva-
dlu (reportáž z festivalu Bábková Žilina a rozbor tří insce-
nací Kataríny Aulitisové) nebo na seznámení s mladou
nastupující generací umělců, kteří se věnují loutkám – ani-
mátorovi Matouši Valchářovi a novým posilám ansám-
blu Divadla DRAK Editě Valáškové a Šimonu Dohnálkovi,
jejichž tváře zhlíží i z letně laděné titulní stránky.
Přeji vám klidné čtení v neklidných časech.
Kateřina Dolenská
Loutkář 2/2022, s. 1.
Olga Mášová (2. 7. 1945)
Vladimír Čada (3. 7. 1940)
Lotka Švarcová (7. 7. 1920)
Jan Kostroun (7. 7. 1950)
Renata Wernerová (9. 7. 1955)
Světlana Bouzková (10. 7. 1940 – 14. 7. 2010)
Šimona Kratinová (13. 7. 1950)
Monika Vágnerová (16. 7. 1960)
Jindřich Kout (16. 7. 1945)
Zuzana Kvasnicová (19. 7. 1960)
Zuzana Linhartová (20. 7. 1950)
Ladislav Peřina (26. 7. 1950)
Ivan Rajmont (29. 7. 1945 – 7. 12. 2015)
Magdaléna Rychlíková (31. 7. 1945 – 9. 11. 2012)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS