Ačkoliv existují doklady o starých rituálech přivolávání deště, které prováděli muslimové i křesťané s postavami „Marie“ nebo nějakého světce (Teeffelen), o sekulárním loutkářství v Palestině před rokem 1948 se dochovalo písemných zdrojů jen velmi málo. Jedním z nich je článek Enna Littmanna (1900), který se zmiňuje o představení stínového divadla v Jeruzalémě. Z jeho stručného popisu je zjevné, že se jednalo o karakoz (či karagöz), což je tradiční divadelní forma známá v celém regionu Středomoří. V roce 1943 vyšel v britských novinách Palestine Post článek, který popsal jedno loutkové představení v Jeruzalémě jako „tureckého Punche“. Pokud existují i nějaké další doklady o loutkářství v Palestině před rokem 1948, pak dosud nebyly nalezeny, i když zůstává několik ústních svědectví.
Během 50. let loutky používali velmi jednoduše takzvaní „vypravěči s kouzelnými bednami“. Tyto bedny (arabsky „soundouk al farjah“ nebo „el ferje“, „obrázková bedna“, či „soundouk al dounia“, tedy „bedna světa“; čeští diváci je mohli vidět například v inscenaci u nás působícího palestinsko-jordánského loutkáře Husama Abeda Smooth Life, pozn. red.) v sobě měly vyvrtané otvory, kterými mohlo pár diváků pozorovat postavičky a obrázky uvnitř. Vypravěč představoval své příběhy a lákal na ně diváky pomocí malých maňásků.
Divadlo Al-Kasaba bylo prvním, které použilo loutky v inscenacích pro děti. Jeho první loutky vyráběli izraelští loutkáři ruského původu Simion Golik a Vadim Dikerman, kteří také učili ostatní herce divadla Al-Kasaba, jak je mají vodit. Většina loutek byli maňásci a javajky. První inscenací Al-Kasaba byla Červená Karkulka z roku 1995.
Po této zkušenosti se loutkovému divadlu začalo věnovat několik dalších palestinských umělců. První z nich, Abdul Salam Abdo z Palestinského národního divadla, je dnes považován za předního palestinského loutkáře. Připravil vlastní inscenace, s kterými objel Palestinu, arabské země i mezinárodní festivaly.
Druhým Palestincem, který si vyrobil vlastní loutky a vystupuje s nimi, je Nidal Khatib. Ten v roce 1995 v Hebronu založil soubor Al-Tantoura, který hrál v Palestině i na mezinárodních festivalech. Jako herec a loutkář vystupuje Khatib sólově nebo s malou skupinou herců s inscenacemi inspirovanými palestinskými lidovými příběhy i moderním světem. Například inscenace Butto in Jerusalem, kterou představil na festivalu Artas Lettuce v roce 2007, znázorňoval Palestince, kteří chtějí navštívit Skalní dóm v Jeruzalémě, a jejich komplikované pokusy se k němu dostat. Jeho kočovná vystoupení ve vesnicích, a to zejména v jižní části Západního břehu, se často věnují závažným tématům (nucené sňatky mladých dívek nebo různé aspekty aktuálního politického konfliktu). Ukázky z jedné inscenace o okupaci palestinského území lze zhlédnout v dokumentu Palestina, Palestina (režie Dominique Dubosc, 2002), kde hrají dva loutkáři představení ve škole. Nidal Khatib se také zúčastnil několika místních i mezinárodních festivalů.
Text vznikl pro Světovou encyklopedii loutkářského umění (Encyclopédie mondiale des arts de la marionnette) vydanou UNIMA v roce 2009, která je zpřístupněna také online (https://wepa.unima.org). Publikováno se souhlasem UNIMA International.
Loutkář 3/2021, s. 28–29.
26. 4. 2024
Buchty a loutky, Praha
Postradatelní
10. 5. 2024
Divadlo jednoho Edy, Liberec
Medvídek Mojko
11. 5. 2024
Divadlo DRAK, Hradec Králové
Válka světů
Josef Brozman (2. 4. 1949)
Marta Bártková (4. 4. 1929)
Jiří Švec (4. 4. 1939)
Miroslav Skála (6. 4. 1924)
Aleš Kisil (8. 4. 1964)
Kateřina Melenová (9. 4. 1964)
Hana Lamková (11. 4. 1934)
Jiří Ferby (14. 4. 1964)
Josef Špachta (15. 4. 1934)
Petr Matásek (17. 4. 1944 – 25. 7. 2017)
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Marta Jurečková (23. 4. 1944)
Bohuslava Roháčková (25. 4. 1949)
Alena Popelková (28. 4. 1944)
Zuzana Skalníková (20. 6. 1949 – 12. 4. 2019)
Alena Exnarová (25. 12. 1951 – 19. 4. 2024)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS