Malíková, Nina: Kongres UNIMA 2021 ve znamení online frustrace

Těmito slovy charakterizovali v následných diskuzích někteří účastníci XXIII. kongres UNIMA, který se konal ve dnech 19.-23. dubna 2021 a poprvé v historii této přes devadesát let staré organizace proběhl online.

Je nesporným faktem, že právě online forma, pro všechny zúčastněné nová a nezvyklá, byla hlavní příčinou této frustrace. Kongres UNIMA měl vždy řadu symptomů, které ho spojovaly s divadlem, přesněji řečeno s divadelním představením, a tak samozřejmě kopíroval i všechny problémy, které v současnosti postihly i divadelní sféru. O nemožnosti přímého setkání, diskusí, výměny zkušeností, skutečných bezprostředních emocí a reakcí vědí své všichni, kteří v posledním roce prošli zkušeností života v podmínkách doby pandemické.

Kongres, který se konal za těchto výjimečných podmínek byl z důvodů pandemie odsunutým kongresem; původně se měl konat v roce 2020 na Bali a jeho připravený program zůstal i po roce nezměněn. O tom, v čem byly jeho zápory a problémy se ještě zmíním, ale přece jen je nutné alespoň pro spravedlnost připomenout na počátku jeho klady. Tentokráte se totiž kongresu mohli účastnit všichni zájemci o toto mezinárodní setkání, ale především ti, kteří by z nejrůznějších důvodů nemohli na „opravdový“ kongres vycestovat. Podmínkou bylo jen zaplacení vstupního kongresového poplatku, a tak byl nakonec výsledkem počet 150 kongresových on-line účastníků a z toho 135 s volebním hlasem. Moderní technika byla sice plně ve službách informací a počítačových kouzel, ale ani tento fakt nevyvážil problémy a pochyby soustředěné kolem byrokratických kongresových prováděcích protokolů, voleb, nemluvě o nepřehledném simultánním chatování během projednávaných materiálů.

Zpráva o činnosti UNIMA v letech 2016–2021

Kritizován byl v následných třech diskusních odpoledních, která proběhla po kongresu (7. května v angličtině, 10. května ve francouzštině a následně ve španělštině, což jsou tři oficiální jazyky UNIMA) fakt, že si jeho účastníci, zejména ti noví nemohli, nechtěli nebo prostě jen nestihli pročíst veleobšírnou a předem zaslanou zprávu generálního sekretariátu o činnosti UNIMA v letech 2016–2020 a 2021, další zprávy z odborných komisí, obsáhlou zprávu o financích a v neposlední řadě i všechny připojené zprávy o činnosti jednotlivých národních středisek.

Naše delegace od počátku kritizovala, že se v hlavní zprávě generálního sekretariátu neobjevila ani zmínka o velkolepých oslavách 90. výročí založení UNIMA v Praze v červnu 2019, ale náš hlas zanikl v nepřehledných chatových konverzacích a v nemožnosti z časových důvodů komentovat celkový stotřicetistránkový nepřehledný raport. Tyto neznalosti se pak projevily i v diskusi, zmatcích kolem formálního kongresového protokolu a jeho průběhu a zejména kolem nejrůznějších voleb. Volilo se mnohokrát – od absolutoria odcházejícího boardu UNIMA a exekutivy, volbu nových čestných členů UNIMA, přes volbu nezávislých dodatečných radů, místa pro konání příštího kongresu, nové exekutivy, čelných představitelů ve vedení UNIMA i předsedů jednotlivých komisí. Ukočírovat tohle všechno bylo skutečně často nad síly volební a statutární komise, která statečně držela a hlídala demokratické a spravedlivé principy někdy i vícekrát opakovaných voleb!

Pro „nováčky“ v Radě UNIMA byla zcela jistě novinkou volba deseti dodatečných nezávislých radů volených na místě. Je to jedna ze „specialit“ Kongresu jako vrcholného orgánu UNIMA, kdy se vedle radů zvolených v národních střediscích může do Rady UNIMA dostat ještě dalších deset osob navržených kýmkoli z přítomných radů. Podmínkou je, aby navržená osoba s nominací souhlasila a byla přítomna na Kongresu. Je to problém na delší diskusi, pikantní pak třeba je, že se mezi dodatečně zvolené rady tentokrát dostal například i exprezident UNIMA Dadi Padumjee, který ve své zemi nebyl jako rada zvolen.

V čem byl ještě Kongres zajímavý? Znovu se na základě volby výrazně omezila pravomoc tzv. boardu sestávajícího z prezidenta, generálního sekretáře, dvou viceprezidentů a pokladníka a posílila se znovu pravomoc exekutivy ve všech zásadních rozhodnutích. Vrcholným orgánem pak byla a je Rada UNIMA a samozřejmě Kongres, který se koná jednou za čtyři roky.

V Exekutivě, která má osmnáct členů se objevilo oproti minulosti více žen, a také mladých tváří tak, jak po tom volala už Rada UNIMA v Bochumi v roce 2018. Velkým úspěchem bylo, že se do exekutivy dostala naše kandidátka Kateřina Dolenská. Nechci, aby to vypadalo jako zpráva ze sportovního zápolení (i když mi přímí účastníci mohou potvrdit, že atmosféra řady hlasování k tomu neměla daleko), ale fakt, že obsadila v celkovém pořadí velmi pěkné 14. místo byl rozhodně potěšující.

Předsedové odborných komisí a jejich program

Slabým článkem Kongresu UNIMA je, že si teprve zvolení členové exekutivy mohou vybrat vedení jednotlivých odborných komisí, aniž by měli šanci přednést nějakou svou koncepci a zbavit kongresisty dojmu, že jim některé komise byly přiděleny jen proto, aby se všech prozatím zvolených 14 komisí personálně obsadilo. Stěžovat si na nedostatek času u tak důležité věci, jako jsou odborné komise, které tvoří základ práce UNIMA, je hazardem se schopnostmi i časem zúčastněných.

Protože se vždy vytýká nedostatek času na konci každého kongresu (je opravdu nutné dva kongresové dny ztratit čtením nudných zpráv, které je možné prostudovat předem nebo podat ve zhuštěnější a přístupnější podobě?) a navíc kvůli spěchu i prostor k diskusi o dalším směřování nejen jednotlivých komisí, ale celé organizace, byl tentokrát přidělen termín pro již zmíněné tři pokongresové schůze, na které mají v nejbližší době navázat i online schůzky jednotlivých komisí, jejich program a nové sestavy.

UNIMA má tedy nově zvolené vedení. Členy exekutivy jsou: Cariad Astles (Velká Británie) – Komise pro vědecký výzkum

Lucile Bodson (Francie) pověřená funkcí pokladníka a vedením Komise strategického plánování

Annette Dabs (Německo), viceprezidentka a předsedkyně Statutární komise

Kata Csató (Maďarsko) – Komise pro sociální spravedlnost

Kateřina Dolenská (ČR) – Komise pro vědecký výzkum (viceprezidentka)

Kristin Haverty (USA) – Komise pro komunikaci

Dimitri Jageneau (Belgie) generální sekretář

Katarina Klančnik Kocutar (Slovinsko) – Publikační komise a komise pro současné psaní

Livija Kroflin (Chorvatsko) – Komise výchovy, rozvoje a terapie

Louise Lapointe (Kanada) – Komise pro festivaly

Tito Lorefice (Argentina) viceprezident a předseda Komise profesní formace

Anastasija Maštakova (Rusko) – Komise mladých

Salma Mosheni Ardehaki (Irán) – Komise pro spolupráci

Idoya Otegui (Španělsko) – Komisi pro kulturní dědictví, muzea a dokumentaci

Clément Peretjatko (Francie) – Evropské komise

Dario Ruben Salazar (Kuba) – Komise tří Amerik

Tang Dayu (Čína) – Komise Asie-Pacifik

Řada z jmenovaných osobností má s prací v exekutivě i ve vedení komisí už několikaletou zkušenost: např. Luisa Lapointe, Tito Lorefice, Karen Smith, Livija Kroflin…

Prezidentkou UNIMA se stala respektovaná osobnost Karen Smith a velkým překvapením byla volba generálního sekretáře, kde pro své druhé volební období v nominaci neobstála generální sekretářka Idoya Otegui, ale naopak většinu hlasů získal Dimitri Jageneau. Do funkce viceprezidentů byli zvoleni Annette Dabs a Tito Lorefice. Ve významné funkci pokladní zůstala všemi aplaudovaná Lucile Bodson z Francie. Všichni výše jmenovaní mají velmi dobré kontakty s naším střediskem i zemí, kde několikráte byli. (Podrobné medailony členů exekutivy a rozhovory s novými členy boardu přineseme v čísle 3/2021, pozn. red.).

Za místo Kongresu UNIMA v roce 2025 bylo zvoleno (a velmi dobře na Kongresu propagováno) město Chuncheon v Jižní Koreji.

I když by mělo jít o popis XXIII. kongresu UNIMA, nemohu si odpustit jednu osobní poznámku: mnoho kolegů a členů exekutivy vyjadřovalo lítost nad tím, že postrádají v exekutivě i na kongresu Stanislava Doubravu, jehož přínosu pro UNIMA, kolegiality, práce a prezentace své země, si bez výjimky velmi váží.

Loutkář 2/2021, s. 26–27.