Poetická didaktika je už delší dobu charakteristická jak pro dramaturgii Naivního divadla, tak pro režisérku Michaelu Homolovou a Kabinet zázraků inspirovaný Komenského dílem Orbis pictus je kvintesencí tohoto směřování. Nečekejte ale žádné suché poučování – tento „vymalovaný svět“ podle Michaely Homolové, a především výtvarníka Jana (Hzy) Bažanta je tajemný, metaforický, uhrančivý. Je to poznání světa skrze divadlo.
Křísnutím dvou kamenů o sebe obřadník, ceremoniář, demiurg, průvodce, hudebník, Bůh-vypravěč Filip Homola usazený v horním patře temné skříně zažíhá jiskru a spouští mašinerii tajemství našeho světa. Čtveřice černě oděných asistentů, komentátorů, průvodců i kouzelníků v historizujících kostýmech připomínajících pánský oděv z období raného baroka (Diana Čičmanová, Bára Purmová, Adam Kubišta, Petr Štěpánek) otevírá před diváky tajemnou kunstkomoru a pohrává si před ní s bílou a posléze do modra zbarvenou kuličkou, kterou si žonglérsky předává. V rozevřené skříni, vidíme v jejích bočních stěnách podivuhodné předměty – pušku, petrolejku, lebku… Uprostřed tohoto rozkládajícího se oltáře/retabla je ve výřezu okénko-kukátkový divadelní prostor, kde se, stejně jako v otevřeném prostoru před ním, pracuje s divadelními kouzly.
V prvním zastavení pomalu se odvíjejícího příběhu našeho světa jsme přítomni stvoření živlů: vody, vzduchu a ohně. Sledujeme proměny vody od kapiček, praménků až k mořským vlnám, na nichž pluje loď. Je to loď na „divadelních vlnách“ známých z barokního divadla a přináší nám svým střetem se vzduchem, větrem a bouří zprávu o vratkosti lidského konání. Po nejrůznějších podobách větru, které nám asistenti předvádějí, je tu další živel – oheň. Plamének a posléze oheň mění věci na prach, z prachu se tvoří půda, z půdy vyrůstají rostliny… Ale to už sledujeme v kukátkovém prostoru rodinného divadélka přehlídku zemské flory a fauny. Prezentace rostlin je zprostředkovaná dalším číslem: eskamotérským vrháním a zapichování jejich stonků do země a až zběsilým chrlením latinských názvů jednotlivých rostlinných druhů. Čtveřice asistentů dokresluje atmosféru jednotlivých výjevů zvuky, šumy, ale i kratičkými nonverbálními scénkami ilustrujícími jejich vzájemné vztahy, spiklenectví, škádlení i dovednosti. Přehazují si všudypřítomnou
modrou kuličku, sledují její cestu do nitra scény, fingují její zmizení. Jejich etudy jsou spojnicemi k dalším kapitolám o podobách světa, nenásilnými přechody, které střeží rytmus inscenace.
Fauna je zastoupena promenádou zvířat (jsou to malé plastové figurky zvířátek, které jsou naaranžovány do prostoru „kukátka“ v kulisách lesa či džungle loutkového divadélka). Je to zase připomínka jednoho oblíbených momentů loutkářských produkcí – „nachšpílů“ či „panoram“ pyšnících se přehlídkou exotických zvířat i historických výjevů.
Ale to už přichází na scénu pán tvorstva – člověk. Po rozvinutí školní nástěnné výukové mapky člověka na předscéně přichází na řadu vrchol tohoto zastavení: efektní loutkářsko-kouzelnický trik. Rozkládající se figura marionety kostlivce (tak oblíbená u starých loutkářů, kde byla její animace prubířským kamenem jejich zdatnosti) je vedena z „nebeského“ prostoru na vrcholu skříně do hracího prostoru divadélka, aby pak byly její jednotlivé části spočívající v černých krabičkách v rukách asistentů jako vzácné šperky s náležitým komentářem předvedeny publiku.
Jsme ve světě vědy, alchymie a poznání – poznání inspirovaného zvědavostí a touhou prozkoumat tajemství tohoto světa. Tma zde není hrůzostrašná, ponurá, ale tajemná, vzbuzující v divácích touhu objevovat spolu s kouzelnickými asistenty její další skrytá tajemství. Dovědět se víc o obsahu černých, spoře nasvícených krabiček připomínajících exponáty muzeálních sbírek, kunstkomor v panovnických či šlechtických sbírkách, kabinetů kuriozit vědců, badatelů i podivínských sběratelů.
Po názorné ukázce světa – nikoli vymalovaného, ale divadelně rozhýbaného a pojednaného – je poslední partie magického scénického čarování věnovaná strojům. V kukátku divadelního prostoru se hýbají ozubená kolečka, různé „mašiny“, ale i armáda robotů vytvořená ze dřevěných a železných botních napínáků. Rám divadélka se mezitím proměnil v rám televizní obrazovky a my sledujeme start rakety mířící do vesmíru. Na scéně se znovu objevuje modrá kulička proměněná v modrou svítící kouli tentokráte zcela jistě představující planetu Zemi. Jako poslední kuriozita a vzácný šperk je zasazena do průčelí kouzelné skřínky, do místa, kde doposud seděl hlavní dirigent udávající rytmus celé inscenace. Procházka
v čase končí.
Dramaturgii Naivního divadla určitě nelze zařazením scénické podoby Komenského Orbis pictus v době 350. výročí od jeho úmrtí podezírat z vypočítavosti. Inscenace nazvaná Kabinet zázraků je postavena na důkladném a poučeném studium dobových materiálů, inspiraci výtvarným uměním, vědeckou revolucí i úhlu pohledu na svět a jeho poznání Komenského doby. Hledání souvislosti se současným obrazem světa patří k zásadním rysům celkového směřování tohoto divadla.
Liberecký Kabinet zázraků, který se opírá o Komenského text, je cíleně především vizuální. Je ukázkou našeho světa jako kabinetní sbírky podivuhodných předmětů a jevů a zpřítomněnou metaforou učení o „škole hrou“.
Recenze byla původně psána Divadelní noviny (vyšla v čísle 18/2020, uveřejněna je i na webu DN https://www.divadelni-noviny.cz/kabinet-zazraku-neboli-orbis-pictus-recenze, cit. 10. 11.), pro Loutkář byla autorsky rozšířena a doplněna.
Loutkář 4/2020, s. 60–61.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
16. 11. 2024
Malé divadlo, České Budějovice
Uneste mě, prosím
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS