: Thajský tanec s maskami Khon (2018)

Thajský tanec s maskami Khon (2018)

Khon je klasická, velice výpravná divadelní forma, která kombinuje hudební, pěveckou a taneční složku, masky a stínové loutky. Věnují se mu nejen profesionální umělci, ale je rozšířen také na amatérské bázi. Kromě výkonných umělců k sobě váže i rozvoj řemesel – výroba bohatě zdobených, ručně vyšívaných kostýmů je velice složitá a speciální vzdělání vyžaduje výroba masek, scénických objektů nebo stínových loutek. Khon byl od 15. století součástí dvorské kultury v hlavních městech Ayutthaya a později v Bangkoku, kde byli tanečníci trénováni na královském dvoře a ve šlechtických sídlech a vystupovali během královských obřadů. Khon v sobě proto dodnes nese rysy dvorních rituálů, bojového umění a stínohru.

Vypráví příběh lokalizované thajské verze eposu Rámajána, konkrétně epizody zachycující život Rámy, jeho cestu lesem, lásku k manželce Sítě a vítězství nad armádou krále obrů Thosakana. Tanečníci v rolích obrů a opic nosí masky zakrývající celou hlavu, přičemž barvy a tvar každé masky jsou pro každou postavu jedinečné. Děj se odehrává prostřednictvím tance, doprovázeného na xylofony, zpěvu a vyprávění; narátoři de facto „dabují“ postavy s maskami. Každý hlavní typ postav má odlišný způsob tanečního projevu. Taneční choreografie, hudba a repertoár se předávají z generace na generaci. Muži obvykle tancují mužské postavy, obry a opice, zatímco ženy tančí lidské ženy a božstva. Stát se plně kvalifikovaným tanečníkem trvá osm let každodenního tréninku a děti začínají s výcvikem zpravidla ve věku jedenácti let.

Loutkář 4/2020, s. 42–43.