Mladí manželé Vitvarovi, Alžběta s Reném, se doma pravděpodobně nikdy nenudí. Přes den zkouší novou inscenaci v obýváku, po nocích vyrábějí a šijí loutky, do toho se starají o stále se rozrůstající rodinu a pejska a s úsměvem vítají spoustu rodinných přátel a tvůrců, kteří s nimi do výsostně autorských projektů jdou zas a znovu. Divadlo a jejich osobní život jsou stejně jako oni dva nerozlučnou souznějící dvojicí, která divákům v každé repríze přináší nové impulsy k smíchu, nečekané neokoukané momenty, přirozený cit a velký talent v pochopení významu a funkce loutky.

Měla jsem tu čest navštívit Vitvarovy již v jejich novém rodinném sídle a důkazem, že se dokonale doplňují nejenom při společné tvorbě, ale i lidsky, je mimo jiné i tento rozhovor.

Jak a kdy vi.TVOR vznikl?

Alžběta: Jako to tak bývá se vším – postupem času. Nejzásadnější pro nás byla inscenace Dlouhý, Širok…