Na počátku března tohoto roku se kvůli globální pandemii onemocnění COVID-19 na necelé tři měsíce zavřela divadla a zrušily veškeré kulturní akce. Pořadatelé, statutární divadla a nezávislé prostory a soubory však na tuto událost zareagovaly velice rychle a různými způsoby se snažily v improvizovaných a omezujících podmínkách i nadále fungovat, a hlavně neztratit svou esenci i hnací motor – především komunikaci s diváky, kteří divadelní akt přivádějí k životu.

Téměř každá scéna se v této pro kulturu nesmírně obtížné a nečekané situaci nějakým způsobem angažovala. Po šoku a bleskovém přijetí vládních opatření přišlo velmi rychlé vzkříšení a divadla přicházela s novými komunikačními médii, aby mohla „být s diváky“ i v tomto období. Nutno dodat, že i ze strany diváků panoval značný hlad po „živém“ umění – live streamy divadelních produkcích tak dosáhly mnohem větší sledovan…