Dolenská, Kateřina: Editorial

Vážení a milí čtenáři,

druhé číslo, které právě držíte v ruce, jsme dávali dohromady v době uvolňování nejpřísnějších karanténních pravidel. A je to na něm znát. Místo obvyklé řady recenzí jarních premiér a reportáží z festivalů tentokrát přinášíme obsáhlou anketu s reprezentanty českých statutárních i několika nezávislých divadel (ke slovu se pochopitelně dostal i zástupce amatérského loutkářství) o tom, jak se jim podařilo útlum veškerého nejen kulturního života překlenout a co svým divákům nabídli místo obvyklé divadelní činnosti. A věřte nebo nevěřte, nebylo toho vůbec málo!

Když jsem před časem plánovala, jakým tématům se budeme v letošním roce věnovat, vůbec by mě nenapadlo, jak šikovné bude pro toto, shodou okolností první „post-koronavirové“ číslo zvolit téma poměrně obsáhlé, které pracovně zastřešujeme sloganem „loutky v popkultuře a médiích“. Druhé číslo se tedy z velké části zabývá přesahy loutek do televizního média, do filmu, reklamy a třeba i do rozhlasu, což jsou všechno oblasti, které lze sledovat či poslouchat i z domácí karantény. Třešničkami na dortu jsou pak studie o komerčním zneužívání loutek v turistickém průmyslu, který je dnes prakticky utlumen na nulu, a teoretická úvaha o výhodách a nevýhodách streamovaného sdílení divadelních inscenací, s nímž se v minulých měsících doslova „roztrhl pytel“.

Kromě hlavního tématu se v čísle věnujeme nastupující loutkářské generaci, ale prostor dostane i generace, která už bohužel odchází. Díky koronavirové přestávce se začal virtuální svět plnit nejrůznějšími archivními materiály, ať už videi, audionahrávkami, fotografiemi, nebo publikacemi. Všechno zlé je tedy i pro něco dobré a za obzvláště dobré považuji zveřejnění sborníku habilitačních a profesorských přednášek vydaného AMU v roce 1996. Díky benevolenci vydavatele si tak budeme v Loutkáři moci společně připomenout úvahy o loutkářství od zástupců silné loutkářské generace, která zcela zásadně proměnila pohled na loutku a její výrazové možnosti. A není to žádné hlazení po srsti, přátelé!

Za celý tým, který se mnou toto „postapokalyptické“ číslo připravoval, vám přeji příjemné čtení. Příště se můžete těšit na loutky v literatuře a literaturu v loutkovém divadle.

Kateřina Lešková Dolenská

Loutkář 2/2020, s. 1.