Lešková-Dolenská, Kateřina: Editorial

Vážení a milí čtenáři,

další ročník Loutkáře se pomalu a jistě stává minulostí. A nebyl to ročník ledajaký! Slavili jsme devadesátiny UNIMA, sedmdesátiny Naivního divadla, Divadla Lampion, Malého divadla i Divadla Radost a pochopitelně i 30. výročí znovunabyté svobody. Skoro to vypadá, že jsme měli jen celoroční mejdan!

Vydaná čísla ale svědčí o něčem úplně jiném než o bezuzdné zábavě. Prošli jsme společně velkou část Evropy od jihu až po sever a můžeme opět zkonstatovat dva pozitivní závěry: české loutkářství se stále těší velmi dobrému renomé a mnohdy nepříznivá situace našich zahraničních kolegů nás může utěšit, že máme doma pro rozvoj oboru opravdu nevídané zázemí, ať už tím myslím školství, paměťové instituce, pestrou síť profesionálních divadel, živou amatérskou scénu, nebo třeba vlastní časopis.

Tímto číslem se také uzavírá cyklus portrétů čtyř vynikajících scénografek s křestním jménem Barbora i seriál o evropské animaci. Naopak seriál o loutkách v Československé televizi bude příjemnou konstantou i ročníku následujícího – tímto číslem počínaje se přesouváme do dekády osmdesátých let.

A co dalšího nás ještě v příštím ročníku čeká? Neprozradím příliš, abyste se mohli těšit, ale alespoň tolik, abyste měli jistotu, že má smysl si Loutkář předplatit i pro příští rok: prvním číslem opět otevřeme volný tematický cyklus pracovně nazvaný Loutky a…, kde se zaměříme na užití loutek v arteterapii, a to ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm KALD. Dalším tématem bude užití či spíše zneužití loutek v popkultuře, třetí číslo se pokusí hledat vazby mezi loutkářstvím a krásnou literaturou, ať už jsou to loutkáři jako literární postavy, nebo literatura upravená pro potřeby loutkového divadla, a poslední číslo podrobně zaměříme na nehmotné loutkářské statky, které jsou stejně jako české a slovenské loutkářství zapsány na seznamu UNESCO.

A teď zpátky k tomuto číslu. Mám obrovskou radost, že se nám letos podařilo vydat mimořádnou přílohu Loutkáře, a to Teorii herectví loutkového divadla od emeritního profesora DAMU Jana Císaře, který je při této příležitosti i osobností čísla! Dále se společně podíváme na sever Evropy, na festivaly domácí i zahraniční, představíme řadu vynikajících osobností, včetně nositele historicky první ceny Thálie za herecký výkon v kategorii Loutkové a alternativní divadlo Milana Hajna.

Jak je vidno, byl to rok pestrý, plný oborových novinek, kdy bylo o loutkářství v tom nejširším slova smyslu pořádně slyšet, a to dokonce i pod zlacenými štuky Národního divadla. Tužme tedy hlasy do roku následujícího!

Přeji vám za celou redakci krásný nový rok a doufám, že nám zachováte přízeň.

Kateřina Lešková Dolenská

Loutkář 4/2019, s. 1.