Malíková, Nina: Oslavy UNIMA v Praze

Dlouho připravované oslavy 90. výroční založení UNIMA v Praze byly koncipovány jako čtyřdenní setkání loutkářských odborníků s významnými osobnostmi, představiteli UNIMA a divadelní veřejností a uskutečnily se ve dnech 6.–8. června 2019.

Mezinárodní konference

Hlavní částí těchto oslav byla konference s názvem Význam UNIMA pro uznání a rozvoj loutkářství ve 20. století a vize pro 21. století, jejímž pořadatelem byl Institut umění-Divadelní ústav pod záštitou komise pro UNESCO ministerstva kultury a která se uskutečnila 7. června.

V úvodu konference přednesla viceprezidentka UNIMA Karen Smithová pozdrav zaslaný prezidentem UNIMA Dadim Padumjee a po něm následoval příspěvek Michaela Meschkeho ze Švédska s velmi osobním i kritickým vyznáním na adresu organizace, v jejíchž vrcholných orgánech léta pracoval. Druhou mluvčí byla zástupkyně mladé loutkářské generace – ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová, která propojila význam loutkářské tradice s jejím současným pokračováním.

Konference zhodnotila z několika pohledů význam a úlohu mezinárodní loutkářské organizace UNIMA pro rozvoj a propagaci loutkářského umění od evropských počátků po celosvětovou působnost. Ve třech blocích konference to byl pohled na UNIMA od prvních let po založení (v roce 1929 v Praze), kdy se práce organizace soustředila především na evropské země (Československo, Francie, Belgie a Slovinsko, a to v příspěvcích Niny Malíkové, Ediho Majarona a Alaina Lecucqua), přes aktivity dalších evropských zemí (Rusko, Velká Británie, Itálie, Německo) z pohledu pamětnice řady kongresů a aktivit UNIMA Penny Francisové a dále Niny Monovy, Cariad Astles, Cristiny Grazioli a Maschy Erbledingové. Poslední blok se týkal formování a fungování UNIMA na Slovensku, v Japonsku a ve Spojených státech amerických (Ida Hledíková, Takaki Kida, John Bell) a zahrnoval také současnou pozici UNIMA a její ohlas u mladé generace (Kristýna Täubelová z pražské KALD DAMU) a další náměty pro činnost UNIMA.

Ohlasy na konferenci byly nadšené – jak u jejích přímých účastníků, kteří se zúčastnili svými příspěvky a vystoupili i v diskusi, tak u pozvaných hostů a členů Českého střediska UNIMA. Velmi emotivní krátký film Michaela Meschkeho natočený v Praze v srpnu v roce 1968 byl jako umělecká výpověď důstojným závěrem celého setkání pojednávajícím o demokratických principech a spolupráci, které byly a jsou pro tuto mezinárodní kulturní organizaci zásadní.

PQ Talk

Program oslav se uskutečnil během největší a nejstarší světové výstavy scénografie a divadelní architektury Pražské Quadriennale, pořádané na pražském Výstavišti, jejíž součástí byl diskusní blok o možnostech i problémech vystavovaní loutek a loutkářského umění v celé jeho šíři s názvem Hanging out (Puppets on Show), konaný v rámci diskusní řady PQ Talk. Důvodem zvědavosti publika bylo nejen to, že šlo o oblast, která už řadu let není na PQ v expozicích zastoupena, ale o možnosti představit loutkářství jako fenomén spojující výtvarné a divadelní umění, který se obecně těší zájmu odborníků i veřejnosti. Klíčem pro oslovení referujících byla jejich osobní zkušenost z práce v loutkářských muzeích i na loutkářských expozicích. Pro zúčastněné to byla vítaná příležitost nejen k propagaci loutkářského umění, ale i sbírek v jednotlivých zemích, které zastupovali. Velmi dobře připravené vstupy, s citlivým moderováním Martiny Černé a šéfredaktorky časopisu Loutkář Kateřiny Leškové Dolenské, zaujaly početné publikum a přispěly i k propagaci celé akce týkající se 90. výročí UNIMA. Informace o sbírkách v České republice reprezentovaly Lenka Šaldová z divadelního oddělení Národního muzea a ředitelka Muzea loutkářských kultur v Chrudimi Simona Chalupová. Zahraniční hosté představovali loutkářské sbírky v mnichovském městském muzeu (Mascha Erbelding), v moskevském loutkářském muzeu S. V. Obrazcova (Nina Monova) a John Bell představil aktivity v loutkářském muzeu a centru v Atlantě.

Výstava

Další součástí oslav byla vernisáž výstavy UNI…Co? UNIMA! s podtitulem 100 zemí, 90 let, 1 vášeň, kterou připravilo Muzeum loutkářských kultur Chrudim v prostorách galerie Českých center v Rytířské ulici. V artefaktech souvisejících s historií UNIMA včetně unikátních návrhů na logo UNIMA z roku 1957 až po „oživlé“ trojrozměrné logo vycházející z kresby Ivo Puhonného, spojila moderní interaktivní informace o světě loutkového divadla s pohledem do historie UNIMA a české role v ní. České loutkářství, které hrálo při založení UNIMA od počátku prim, se na výstavě prezentovalo krásnou a stále obdivovanou výpravou Františka Vítka k inscenaci Enšpígl Divadla DRAK, která vešla do moderní české i světové loutkářské historie. Společnou návštěvu výstavy zpestřila prezentace publikace UNI…Co? UNIMA!, která mapuje historii UNIMA od počátků až po osudový rok 1969, kdy se v československé gesci uskutečnil poslední kongres UNIMA konaný v Praze. Kniha obsahuje řadu unikátních materiálů a svědectví a je příspěvkem nejen k oslavám UNIMA, ale i k její historii.

Divadelní část oslav

Nabité sobotní odpoledne skončilo slavnostním UNIMA soirée v Říši loutek, kde v průběhu večera vystoupilo Loutkové divadlo V Boudě z Plzně se svým kašpárkem a Divadlo Spejbla a Hurvínka. Postavu Tchantchѐse předvedl Denis Fauconnier z Théâtre à Denis, Pulcinella přicestoval z Turína v podání Gianluco Di Mattea, s Punchem diváky seznámil soubor Hand to Mouth Theatre, představitel Guignola Gustave Amoureux ze souboru La compagnie M.A. dorazil z Lyonu a Kasperla uvedl Wolfgang Bürger z Pforzheimu. Ve filmové ukázce pak publikum pozdravil ruský Petruška z památné inscenace hradeckého DRAKu. U publika jednoznačně „bodoval“ Punch a Judy a v brilantně odvedené ukázce Pulcinella Gianluca di Mattey. Divákům jistě neušlo, že se zde pohromadě prezentovaly všechny figury z pamětního reliéfu sochaře Bohumíra Koubka, který je umístěn na budově Městské knihovny u vchodu do Říše loutek.

S některými hrdiny z UNIMA Soirée se mohli diváci setkat předchozí či následující den v Liberci a Praze. V Naivním divadle to bylo představení Kráska z Kalábrie s tradiční postavou Tchantchèse vycházející ze slavných příběhů starých rytířských románů (6. června) a v sobotu 8. června se mohli diváci znovu potkat s oblíbenými komediálními hrdiny na pražské Letné. S Guignolem a Punchem a Judy v Národním zemědělském muzeu a později odpoledne s Pulcinellou v Galerii Scarabeus.

Zahraniční návštěvníci oslav se téhož dne vypravili do plzeňské Alfy, kde mohli vidět zkoušku na připravovanou premiéru inscenace Cirkus zlodějů, a poté ještě následovala přednáška o historii českého loutkového divadla. A pak už bylo jen pohnuté loučení s hosty i domácími – oslavy 90. výročí založení UNIMA v Praze skončily.

Byly opravdu velkorysé, oceněné všemi účastníky, ale pro organizátory a některé zasvěcené měly přece jen trochu trpkou příchuť. Na poslední chvíli se totiž z oslav omluvil jak prezident UNIMA Dadi Padumjee, tak generální sekretářka Idoya Otegui a mezi Českým střediskem UNIMA a generálním sekretariátem probíhala do posledních chvil velmi neurotická korespondence týkající se mimo jiné práva na pořadí oficiálních oslav UNIMA (ty „oficiální“, spolu s další výstavou a s kulatým stolem se budou konat Charleville-Mézières v polovině září). Nabízí se otázka proč. Proč právě pražská oslava významného jubilea UNIMA, které připomíná v průběhu celého roku 2019 kromě generálního sekretariátu i řada středisek UNIMA, byla opomenuta ve všech materiálech a informacích generálního sekretariátu, včetně oficiálních webových stránek? Šlo jen o prestiž či soutěž o prvenství? Vždyť to mohla být naopak výjimečná možnost využít celé akce, která byla pořádaná Českým střediskem UNIMA a řadou dalších institucí, ke zviditelnění UNIMA, navíc s velkorysou možností navštívit PQ jako jedinečnou celosvětovou konfrontaci současné scénografie a divadelní architektury. U řady členů UNIMA v zahraničí absence informací způsobila jen zmatek a rozhodně to nesvědčilo o tom, na co byla tato organizace vždycky pyšná – o přátelství, spolupráci a propagaci umění loutkového divadla. Škoda, taková příležitost se hned tak nenaskytne!

Ale abych nekončila jen tímto stínem na celé akci, který se v žádném případě nedotkl nikoho z nadšených i dojatých hostů, ani domácích účastníků: Právě na letošním červnovém setkání jsem si znovu uvědomila, že UNIMA byla je a určitě i bude vždycky především přátelským seskupením lidí spojených láskou k loutce, vášní pro ni a respektem k formám i názoru těch, kteří jí věnují práci a svůj čas. UNIMA není politická organizace, je to organizace zachovávající volný a svobodný vztah k ní. Práce pro ni není povinností, ale v rámci stále platné preambule UNIMA pro mnohé posláním. I když se patrně její podoba v nejbližších letech v souvislosti s nástupem a požadavky mladé generace hodně promění, věřím, že i v 21. století má a bude mít UNIMA co říci i nabídnout, že nebude žít jen z úctyhodné minulosti, ale že bude držet krok se současnou kulturou, ve vší její rozmanitosti, šíři a možnostech.

Autorka je předsedkyní Českého střediska UNIMA

Loutkář 3/2019, s. 91–92.