Loutkar.online

Lešková Dolenská, Kateřina: Budeme o loutkách přemýšlet na trochu jiné úrovni

Po Pavle Dombrovské s Luďku Vémolovi převzal vedení druhého ročníku druhého cyklu Loutkářské konzervatoře herec, muzikant a také režisér Naivního divadla v Liberci Filip Homola, který už vedl – tehdy společně se svou ženou Michaelou, kterou tentokrát pohltily pracovní povinnosti v NDL a na KALD DAMU – celý první cyklus konzervatoře (viz například rozhovor v Loutkáři 3/2016, s. 76–77). Jaká je jeho vize pro nadcházející rok studia?

Na úvod ještě doplňme, že historicky první ročník obnovené Loutkářské konzervatoře se ve své polovině představil krátkými klauzurními pracemi dvou až tříčlenných skupinek posluchačů a po dvou letech skončil – pro někoho možná překvapivě – sérií výtvarných instalací s názvem Zanechat stopu (2017), umístěnou ve vybydleném industriálním prostoru chrudimské Sladovny. Jednotlivá zastavení tehdy velmi tvůrčím způsobem vizualizovala fragmenty ze života a díla chrudimského rodáka Josefa Ressla, od jehož úmrtí uběhlo v roce konání výstavy 160 let.

Zůstává skupina konzervatoristů ve stále stejném složení, nebo se postupem do druhého ročníku nějak proměnila?

Oslovil jsem samozřejmě i konzervatoristy z prvního cyklu, protože už vím, co od nich mohu čekat, a myslím, že na sebe „slyšíme“. Popsal jsem jim situaci a zhruba prozradil téma, takže se někteří „chytli“ a asi polovina se jich připojila. Druhá polovina zůstala z již načatého současného cyklu. Po dvou víkendových setkáních se krásně propojili a vypadá to, že budou společně dobře fungovat.

Jak bude letošní výuka koncipovaná? „Líšeňáci“ ji zaměřili hodně prakticky, s důrazem na různé typy loutek, budou v tom posluchači pod tvým vedením pokračovat?

Ne. Je dobře, že si vyzkoušeli osahat různé typy loutek, ale já si myslím, že důležitější je podpořit, nebo otevřít v lidech cestu k imaginaci, k vytváření vlastních fantazijních světů a k jejich realizaci, k přenosu na materiál, objekt, loutku atd.

Jak toho chceš docílit?

Třeba pracovat s časem, nebát se dlouhých „záběrů“, přemýšlet o loutkovém divadle na trochu jiné úrovni, opustit realismus a pokusit se otevřít surrealismu a abstrakci. Přemýšlet o světlech a stínech, o abstraktní hudbě, používat výtvarné instalace jako cestu ke scénografii, dekonstruovat nebo rozbíjet obrazy a následně je skládat z fragmentů do celku.

Koho si přizveš ke spolupráci na výuce?

Mám nějaké tipy, ale konkrétní jména říct nemohu, protože jsem je ještě osobně neoslovil. Takže budu rád, když nějací budou, ale myslím, že jich bude méně a budeme se více zabývat „naším tématem“.

Co bude závěrečným výstupem konzervatoře? Klauzurní práce? Společná inscenace? Nebo opět instalace na téma jako u předchozího cyklu?

Přál bych si, abychom vytvořili inscenaci na motivy Demlova Hradu smrti a předvedli ji na příští Loutkářské Chrudimi. To je vlastně takový můj dávný sen, ale nechci, aby to bylo jen moje téma, potřebuji, aby si to i ostatní vzali za své, a to je jeden z mých úkolů.

We\’re Going to Think Differently about Puppets

After the two representatives of Líšeň theatre, the second cycle of the Puppetry Conservatory was taken over by Filip Homola, actor, musician and director at the Naïve Theatre Liberec who together with his wife Michaela also led the entire first cycle. Kateřina Lešková Dolenská asked him about his vision for the upcoming year. Filip Homola says that it\’s good that the students tried out many types of puppets last year, but that he thinks it\’s more important to give them support and to help them unshackle their imagination and create their own worlds using materials, objects, puppets etc.

Loutkář 4/2018, s. 73.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.