Výrazně ve stínu stoletých oslav republiky zůstalo v roce 2018 výročí, které si připomínají čeští trampové. Přesto se našlo dost fanoušků, kteří na „trampskou stovku“ nezapomněli. Kupříkladu Česká televize uvedla v premiéře dokument Čeští trampové v Americe, Národní muzeum připravilo výstavu Století trampingu a trampy se to hemží i na jevišti Naivního divadla v inscenaci O hodině navíc aneb Potlach v hustníku.
V komediální novince Víta Peřiny se prolíná specifický svět trampingu s pohádkovými motivy. Táta s trampskou přezdívkou Čert se jednoho říjnového dne rozvzpomene na staré časy a se svými dětmi, Maruškou a Honzíkem, které sám vychoval, vyrazí do lesa. Cestou potkají Hajného s Velkouzenářem, kteří se chystají ulovit šestnácteráka – jelena Karla –, a také paní Značkařku, jež se s barvou a štětcem stará o značení turistických cest. V trampské osadě Amerika je pak přivítají dávní Čertovi kamarádi: Šedý vlk, Jelen, Kachna, Rádio, Raketa a Bobr. A společně prožijí nečekané dobrodružství – je totiž právě noc, kdy se mění čas z letního na zimní a díky tomu je k dispozici hodina navíc. A tahle „neexistující“ hodina odstartuje, tak trochu v shakespearovském stylu noci svatojánské, kouzelnou proměnu trampů v bytosti věrně odvezené od jejich přezdívek…
S tím koresponduje i výtvarný koncept Ivana Nesvedy, jenž klasickým marionetám na drátě propůjčil laskavě karikující podobu. Výrazné detaily tak zároveň předurčují, jak vypadají jejich magičtí souputníci. Proměny scény (byt, les, osada, obora) jsou vyřešeny v „oldschoolovém“ stylu – herci je provádějí mimo zraky diváků, pro něž jsou na forbíně připravena drobná písničková intermezza trampského barda s kytarou v podání Miroslava Ošance; on sám přitom patří k renomovaným protagonistům folkové scény. Do trampských kostýmů jsou ostatně oblečeni všichni účinkující, na jevišti v druhém plánu nad loutkami viditelní, kteří svými interakcemi dotvářejí atmosféru představení. Tak trochu jako by šlo o příběh, který se každoročně vypráví (hraje) na potlachu, což podtrhne i závěr inscenace, kdy soubor vystřihne bez loutek coby trampská kapela finálovou píseň.
Vít Peřina ovšem zůstal coby autor dlužný vysvětlení, proč se v jeho hře táta stará o dvě děti sám a kam zmizela jeho manželka. Stejně tak není jasné, proč v názvu použil zrovna pojem „hustník“ (neprostupný lesní porost), vypůjčený pro změnu nikoliv od trampů, ale od orientačních běžců… Ale podobné drobnosti záhy nikdo neřeší – při pohledu na loutky v maskáčích a kanadách totiž zjihne nejeden drsný tramp, zvlášť když si nádavkem vyposlechne i kultovní Rosu na kolejích. Inscenace O hodině navíc aneb Potlach v hustníku ovšem pobaví i ty diváky, pro něž jsou pojmy jako usárna, čundr, cancák nebo potlach něčím, co si – podobně jako Maruška a Honzík – musí „vygooglovat“. Peřina tak staletý svět jedné české subkultury a její rituály využil k tomu, aby obrátil na ruby střet jazyků dvou generací, kdy si obvykle rodiče zoufají nad záhadným počítačovým slangem svých potomků. Zároveň ale k trampskému světu přistupuje s jemnou ironií – Velkouzenáři, překvapenému tím, že trampové skutečně existují, Hajný odpovídá, že v jeho lese bohužel ano: Pořád jenom zpívaj vo tom, jak by někam chtěli jít, ale zatim se vodtud nehli. Během oné magické hodiny už je ale znalost trampských reálií podružná a při bláznivé výpravě na záchranu kamaráda Jelena z Velkouzenářovy obory už se hodí spíše znalost pohádkové klasiky…
Hra O hodině navíc aneb Potlach v hustníku je v krátké době již druhým titulem Víta Peřiny, v němž se inspiroval světem některé ze subkultur. A v obou případech spolupracoval se scénografem Ivanem Nesvedou a režisérem Tomášem Dvořákem. První byli Tři siláci na silnici v Divadle Alfa, s nimiž plzeňský soubor může směle hostovat na srazech motorkářů. „Potlach“ z Naivního divadla by se pro změnu mohl stát hitem folkových a trampských festivalů. Pokud by trojice Peřina–Dvořák–Nesveda zabrousila i do třetice do sféry subkultur neboli „kmenů“, jak je kategorizovala stejnojmenná populární kniha, má nepochybně z čeho vybírat. Jistě, těžko si představit, že by mohla vzniknout vtipná loutková komedie ze života hipsterů nebo fotbalových hooligans, ale kdo ví… Ještě nedávno by si nejspíš nikdo nevsadil ani na to, že Vít Peřina přivede na scénu motorkáře nebo trampy.
Naivní divadlo Liberec
Vít Peřina: O hodině navíc aneb Potlach v hustníku
Režie: Tomáš Dvořák, výprava: Ivan Nesveda, hudba: Miroslav Ošanec
Psáno z premiéry 13. října 2018.
Puppets Look Great in Khaki
A review of O hodině navíc aneb Potlach v hustníku, a new show of the Naïve Theatre Liberec directed by Tomáš Dvořák. Written by Vít Peřina, the play is an homage to the specific Czech phenomenon of „tramping“, an idiosyncratic variant of woodcraft. On one night, tramps are magically transformed into beings that represent their nicknames, portrayed as a friendly caricature by puppets designed by Ivan Nesveda. All the actors wear traditional tramping clothes to complement the mood of the show.
Cit: „Potlach“ by se směle mohl stát hitem folkových a trampských festivalů.
Loutkář 4/2018, s. 50–51.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
16. 11. 2024
Malé divadlo, České Budějovice
Uneste mě, prosím
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS