Vondráková, Adéla: Ryba řvoucí

Divadelní soubor zaměřený zejména na autorské nonverbální performance je poměrně mladý: vznikl roku 2009. Prvním – tehdy ještě studentským – počinem Ryby řvoucí byla série deseti performancí v koupelnách soukromých bytů v České republice a ve Francii, která probíhala mezi lety 2009 a 2013. Performance Ryby řvoucí se vyznačují zejména propojením výtvarného umění a hudby s divadelními prvky, přičemž soubor pracuje v tradičních i netradičních divadelních prostorech. Ryba řvoucí se soustředí na projekty na pomezí uměleckých druhů a o uměleckém směřování souboru také vypovídá jeho složení: tvoří jej absolventky scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU Tereza Magnan a Tereza Koníčková, absolventka ateliéru grafiky a kresby AVU Aňa Šebelková a Filip Jakš, absolvent Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, oboru dějiny křesťanského umění (a člen skupiny Asstma, která získala cenu Malá alternativa 2013). Ryba řvoucí vytvořila řadu výtvarně-divadelních projektů. Na sérii Koupelny posléze navázaly dvě inscenace s názvem Koupelny I: Mýdlo (2011 Studio Řetízek DAMU) a Koupelny II: Krása (2012 v Manufacture de Chaussures, Bordeaux a 2013 v Alfredu ve dvoře, Praha). Jedním z prvních projektů souboru byla také Lokálka, která se odehrála na trati na (a mezi) zastávkami Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň. Lokálka kombinovala koncerty, performance a výtvarné umění a byla zasazena do veřejného prostoru. Cestující Českých drah tak mohli hned třikrát (v letech 2011, 2013 a 2015) hledat po cestě v krajině land-artové instalace, ve vlaku, na nástupištích či v nádražkách poslouchat živý koncert, na peróně sledovat performance nebo si sami zahrát na klavír. V roce 2014 se na festivalu 4+4 dny v pohybu odehrála také premiéra inscenace Tvary vlasů, která vychází ze symboliky lidského účesu a přetváří ho v hodinovou performanci. O rok později měla v pražské Meetfactory premiéru i performance Práce. Členové souboru také vytvořili zvukově-světelnou show Dírkované kino: Dobrodružství v zahradě (2015, Valdštejnská lodžie, Jičín) a Dírkované kino: Ornitologie (2018, Divadlo 29, Pardubice). Dírkované kino využívá kouzla perforovaných diapozitivů a pláten, hry světel a promítaček či meotarů v kombinaci s výraznou a originální hudební složkou. V koprodukci s Loutkami bez hranic ale vytvořila Ryba řvoucí i konvenčnější loutkovou inscenaci Červená Karkulka aneb Dobrodružství v galerii, kde se objevili pletení manekýni, starý košík s šitím a vlk vytvořený ze šlapky elektrického šicího stroje.

Loutkář 4/2018, s. 46.