Lešková Dolenská, Kateřina: Silná tradice v zádech

Jan (Hza) Bažant je pedagogem scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla od roku 2010. V loutkářských kruzích proslul zejména svou zálibou v obrovských loutkách, kterým se sám aktivně věnuje pod hlavičkou uskupení Echt Street Puppets. Pro Loutkář o tomto celosvětovém fenoménu naddimenzovaných loutek a kinetických objektů dokonce připravil čtyřdílný seriál, který vycházel v roce 2014. (red)

Co je podle vás na české loutkářské scénografii minulosti i současnosti nejcennější? Pociťujete ji jako v něčem výlučnou a originální oproti tomu, co vídáte třeba v zahraničí?

Myslím, že největší devízou české loutkářské scénografie je pořád ta silná tradice v zádech, díky níž je na čem stavět, co bořit, k čemu se odkazovat a vůči čemu se vymezovat. Tradice rodinných divadel, amatéři. Vnímám to jako silnou estetickou základnu, která souzní i s českou národní povahou, jestli něco takového existuje. Neúcta ke všemu, nadsázka, stylizace, hravost a sarkasmus, poezie ze smeťáku.

Kdo vás osobně nejvíc formoval během studií a na začátku vaší umělecké dráhy? Ke komu ze scénografů se nejvíc nebo nejčastěji odkazujete? Ať už to byl váš pedagog na DAMU, nebo ne…

Ve vztahu k divadlu a lidsky mě určitě nejvíc formoval Pavel Kalfus. Úplně nevím, jestli se odkazuji přímo k někomu konkrétnímu, nemohl bych říct jedno jméno.

Jaké jsou podle vás trendy současného loutkářství? Který vám přijde v současné době jako nejinspirativnější?

Technologie. Momentálně jsou možnosti využití dostupných moderních technologií obrovské a pořád rostou, miniaturní světelné zdroje, kamery, projektory a možností řízení, interakce. Zároveň je to velice živé téma, které určuje životy všech na planetě. A právě kontrast mezi technologickou společností a čistě analogovou, morbidní a dekadentní estetikou loutkového divadla mě baví.

Mají vaši současní studenti scénografie zájem o loutky a loutkové divadlo? A zajímají je spíš figurativní loutky, nebo tíhnou k objektovému a materiálovému divadlu? Proměňuje se to nějak v posledním čase?

Myslím, že mají. Ve srovnání s figurativními loutkami jsou objektové, materiálové a konceptuální tendence vesměs silnější.

Na co kladete při výchově nové generace umělců-scénografů největší důraz?

Na vizuální myšlení. Aby uměli vytvářet obrazy, které tvoří další obrazy v hlavách diváků.

Hza Bažant (1979)

Scénograf, loutkář, grafik, komiksový autor a pedagog na KALD DAMU. Po ukončení SUPŠ (obor scénická technika) studoval v letech 2001–2007 scénografii na KALD DAMU. Je autorem komiksových adaptací několika románů a mj. i zpracování slavné legendy o Pérákovi. S komiksem pracuje podle vlastních slov také v divadelním prostoru – metodou kombinující projekce prostředí, vyprávěním pomocí promítaných komiksových panelů či přímou interakcí projekce s hereckou akcí. Spolu s Lukášem Kuchinkou založil v roce 2007 soubor obřích loutek Echt Street Puppets.

With a Strong Tradition behind the Back

Interview with Jan Bažant, teacher of stage design at the Department of Alternative and Puppet Theatre. Among puppeteers, he\’s mainly known for his love of giant puppets with which he performs under the label Echt Street Puppets. He believes that the best aspect of Czech puppetry set design is a strong tradition which means that there is much to build on and much to deconstruct, much to refer to and much to rebel against. He sees the tradition of family and amateur theatre as an aesthetic base that harmonises with the Czech national character and its distrust for everything, exaggeration, stylisation, playfulness and sarcasm; the poetics of the rubbish heap.

Loutkář 4/2018, s. 32–33.