Online archiv

Soprová, Jana: Může být loutkové divadlo imerzivní?, Loutkář 3/2018, s. 66–67

Taková otázka by mě asi nenapadla, kdybych nezažila ten zvláštní pocit… Totiž to, že se člověk začne cítit jako součást právě probíhajících dějů, že se doslova „ponoří“ (což je přímý překlad slova „immerse“) do hry a stane se její součástí.

Je to v současné době jeden z módních divadelních trendů, který souvisí i s dalším nepřeloženým (a nepřeložitelným) slovem site-specific. Tomu, aby bylo dosaženo pocitu imerzivnosti, bezprostředního sdílení alternativní reality, obvykle napomůže nějaké zvláštní nedivadelní prostředí, kde lze vytvořit příběh či spíše atmosféru, která splyne s geniem loci konkrétního prostoru. Lze ovšem pocit, který navodí především autentické a realistické rekvizity, spojovat s loutkovým divadlem? Z vlastní zkušenosti si troufám říci, že ano. Zažila jsem to totiž na loňské a letošní Loutkářské Chrudimi.

Poprvé mě otázka uvedená v záhlaví napa…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:
29. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.