Německý tanečník a sochař věnující se kinetickému umění a novátorské filmové tvorbě (např. snímky Die Stadt/Město, 1956, nebo Die Schleuse/Zdymadla, 1961) a také reformátor loutkového divadla, experimentující v 50. a 60. letech s mechanickým loutkovým divadlem ovlivněným avantgardou a surrealismem. Jeho výtvarný rukopis bývá často spojován s Alexandrem Calderem nebo Jeanem Tinguelym; badatelka Hana Ribi ho charakterizuje jako pokračovatele předválečné tvůrčí linie, o níž byla řeč v minulém čísle, reprezentované Oskarem Schlemmerem, Kurtem Schmidtem, Vilmosem Huszarem nebo Vasilijem Kandinským. Schlemmer přetvořil geometrickými kostýmy tělo tanečníka, zbavil ho částečně jeho přirozené pohybové funkčnosti a zavázal tohoto „abstraktního člověka“ k strojovým pohybům bez dějové náplně. S pomocí techniky umožnil Schmidt svým geometrickým formám tančit mechanický balet. Harry Kramer oživil své objekty energií elektrických motorů. […] Objekty nepředstavovaly nic než samy sebe – plastiky se svou, jim vlastní, estetikou.1 Nálada v tehdejší společnosti, po zkušenosti s válečnými hrůzami i devastujícím účinem atomové bomby, poukazovala na dehumanizaci společnosti, degradaci lidství a strach z bezcitných technologických vynálezů – přesto Kramerovým dílům nechyběl (černý) humor. Jak doplňuje Ribi, mechanický a technicky precizní pohyb objektů byl totiž Harrymu Kramerovi díky jeho osobní zkušenosti s klasickým baletem zároveň velmi blízký. Stejně tak měl v sobě díky divadelní zkušenosti cit pro rytmus a jevištní prostor.
V letech 1953–1955 vytvořil Harry Kramer v Paříži své první loutky (tehdy ještě ručně animované dřevěné marionety, ovšem na kolečkách), které představil roku 1955 v Berlíně v programu nazvaném 13 Szenen (13 scén) v prostém černém prostoru; jejich pohyb podmalovávala experimentální „konkrétní hudba“. V další fázi své práce (1955–1959) už rozvíjel v souladu s Manifestem divadla objektů (který napsal společně s filmařem Wolfgangem Ramsbottem v roce 1958) tvorbu bizarních, abstraktních a plně mechanických loutek-objektů. Použité materiály byly různé: zejména tenké dráty, ale i kusy plechu, textilie (gáza, tyl), papírmašé nebo třeba dřevo a bambus. Veřejnosti byly představeny roku 1959 v programu Signale im Schatten (Signály ve stínu); tentokrát s využitím elektronické hudby. Manfred Wegner (autor Kramerova hesla v encyklopedii WEPA) výsledný tvar charakterizuje jako absurdní balet objektů, které krouží po scéně, aniž by se kdy setkaly. Sám Harry Kramer popisuje svou inscenaci takto: Postrádají-li jednotlivé scénické momenty pointu, probíhají pak paralelně, zůstanou neviditelně přítomny v odvíjející se scéně, jsou bez začátku, bez konce. Na vteřinu fixovány světlem do paměti, ulpějí.2
Loutky z Kramerova Mechanického divadla jsou dnes uloženy v loutkářské sbírce mnichovského městského muzea (Münchner Stadtmuseum) a několik loutek z programu 13 Szenen je součástí sbírky Fritze Feye juniora v lübeckém muzeu loutek (Theaterfiguren Museum Lübeck), a to navzdory tomu, že Harryho Kramera na mezinárodním loutkářském festivalu v Braunschweigu (1957) čekalo jednohlasné zamítnutí a celá 60. léta se na loutkářských festivalech pohyboval pouze v pozici trpěného hosta.3
(kld)
Poznámky pod čarou
1 Ribi-Štěpková, H.: Harry Kramer, představitel „mechanického divadla“, Loutkář, 1995, č. 11, s. 244.
2 Kramer, H.: Figuríny jako objekty, Scénografie, 1970, č. 2, s. 89
3 Ribi-Štěpková, H.: o.c., s. 245.
Loutkář 2/2018, s. 32–33.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS