Online archiv

Podehl, Enno: K Beuysovi Podstata materiálu a materialita loutky, Loutkář 2/2018, s. 21–23

Loutkáři se k sochařům a jejich výtvarné práci vztahují nejprve díky loutkám. Zběžná reflexe by nás mohla dovést k názoru, že loutkáři vlastně hrají s jakousi pohyblivou plastikou. Tento názor však při pohledu zblízka neobstojí: rozhodující dimenzí loutky je totiž pohyb v čase, zatímco plastiku lze definovat jako pohyb v prostoru. Loutka jakožto hercovo navenek promítané alter ego se se svým hercem ostatně vždy nachází ve zcela konkrétním vztahu, a to především v okamžiku představení. Časový rozměr jí totiž propůjčuje právě herec.

Zkušenost herce se ostatně se zkušeností sochaře v určitých bodech shoduje, zejména tehdy, pokud se na tvorbě loutek osobně podílí. Ale zatímco sochař nechává dokončenou plastiku neomezeně působit, loutkář spolu se svou loutkou dává vzniknout jen jakémusi hrubému produktu, první definici role, kterou ponechává otevřenou. Čím je herec zkušenější, tím více si …

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:
29. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.