Lešková Dolenská, Kateřina: Editorial

Vážení a milí čtenáři,je tu další Loutkář s přísunem stovky stránek tentokrát prázdninového čtení. Jak jsem předeslala v minulém čísle, naše zkoumání přesahů výtvarného umění do loutkového divadla neustává, ale pokračuje výběrem pozoruhodných tvůrců druhé poloviny 20. století. A že bylo tentokrát opravdu těžké vybrat! Záměrně jsme vynechali například jména, jimž jsme se v nedávných číslech Loutkáře věnovali, jako jsou frontman souboru Bread and Puppet a původněsochař Peter Schumann, nebo nejslavnější americký loutkář Jim Henson (o obou jsme podrobně psali v čísle 4/2016). Zčeských tvůrců by sem jistě patřili třeba Josef Skupa (Loutkář 2/2017), Jiří Trnka (3,4/2012) nebo Jan Švankmajer (1/2016), k němuž se ale v letošním roce určitěještě jednou vrátíme, a to hned v příštím čísle, které se tematicky přesune do světa kinematografie, animovaného filmu, projekcí a videoartu. Čím více se v redakci noříme do pátrání ve zvoleném tématu, tím zřetelnější obrysy nabírá další z mnoha paradoxůčeského loutkového divadla: zatímco současní tvůrci, kteří za sebou mají alternativně-loutkářskou průpravu nebo působí v druhdy loutkových divadlech, se od loutek houfně odvracejí a koketují s mnoha jinými způsoby jevištního sdělení (přičemžje studie Radoslavy Schmelzové o dějinách výtvarného umění 20. století nebo Jana Dvořáka o domácích progresivních souborech 80. let kolem tzv. Pražské pětky usvědčují z toho, že mnohdy „objevují Ameriku“), mnoho významných výtvarných umělců současnosti se nechalo slyšet, že milují iluzivní marionetové divadlo! Že by nás v budoucnu čekala další vlna „výtvarnické hegemonie“, o níž psala v minulém čísle Alice Dubská v souvislosti se vznikem prvních uměleckých loutkových divadel u nás? Nechme se překvapit. Tento Loutkář ale pochopitelně není naplněn jen rubrikou Téma, byť nám tato částčíslo od čísla pěkně bobtná. Ani tentokrát nechybí připomínka dračích šedesátin, recenze, reportáže z festivalů nebo portréty významných loutkářských osobností, včetně připomínky

další dámy pečující o malé loutkářské naděje – v tomto případě Dagmar (Dany) Jandové. Za celý tým vám přeji inspirativní čtení Kateřina Lešková Dolenská

Loutkář 2/2018, s. 1.