Divadlo v Dlouhé: Jan Borna

(25. 8. 1960–16. 1. 2017)

Režisér Jan Borna patřil k nejvýznamnějším osobnostem současného českého divadla. Jeho inscenace byly do značné míry autorské, často si sám psal scénáře nebo výrazně adaptoval předlohu. Specializoval se na tvorbu pro děti a na rodinné divadlo pro všechny generace.

Jan Borna absolvoval obor Teorie kultury na FF UK (1983) a režii na DAMU (1988). Byl členem Volného spojení režisérů (1987–1990), režíroval v brněnském HaDivadle (1985–1986), loutkovém Divadle DRAK (1989–1992), Realistickém divadle v Praze (1991–1992). V letech 1993–1996 byl uměleckým šéfem a režisérem Dejvického divadla. Spoluzakládal Divadlo Vizita. V letech 1990–2010 vedl ateliér herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Od roku 1996 byl režisérem a členem uměleckého vedení Divadla v Dlouhé.

K významným inscenacím Jana Borny patří zejména Bajky o lišákovi a Hry pro děti a s dětmi (HaDivadlo), Ubu spoutaný a Kuřecí hlava (Volné spojení režisérů), Mystéria Buffa (DRAK), Velvyslanec (Realistické divadlo), Dobrodružství dona Quijota a Tango (Dejvické divadlo). Ve svém domovském divadle v Dlouhé patřilo k jeho nejúspěšnějším inscenacím divadelní setkání s Petrem Skoumalem a jeho dětskými písničkami Kdyby prase mělo křídla, které dosáhlo téměř 300 repríz, nebo divadelní revue podle Malé vánoční povídky Ludvíka Aškenazyho Jak jsem se ztratil. Ta se stala nejlepší inscenací roku 2000 a mnoha ocenění na festivalech a ve výročních anketách se dočkali herci, výtvarníci i hudebníci, kteří se na vzniku této výjimečné inscenace podíleli. Stejně úspěšné jsou i Bornovy inscenace pro dospělé, zejména kabarety (Kabaret Vian–Cami, Kabaret Prévert–Bulis, Kabaret Kainar-Kainar) uváděné ve foyer Divadla v Dlouhé.

Byl nositelem řady ocenění včetně Ceny Ministerstva kultury ČR za celoživotní umělecké zásluhy v oblasti divadla (2008). Za umělecký rozvoj divadla pro děti a mládež získal Cenu Českého střediska ASSITEJ (Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež) a na rok se stal Králem dětského divadla (2002).

Kromě divadelních textů psal Jan Borna také básně, vyšly mu sbírky Malé prosby, Veselá čekárna, Krajina nad parapetem, Na dosah, O lásce a o ničem a Psáno očima.

(Převzato z nekrologu poskytnutého Divadlem v Dlouhé, redakčně upraveno. Dva obsáhlé rozhovory s Janem Bornou jsme publikovali v Loutkáři 2/2014, s. 28–30, a 2/2016, s. 24–27.)

Loutkář 1/2017, s. 96–97.