Přelet nad loutkářským hnízdem

Online archiv

Waszkiel, Marek: Post-loutkové loutkářství a animanti, Loutkář 1/2017, s. 89–90

Nikdo snad nepochybuje, že loutkové divadlo v dnešní České republice, v Maďarsku, na Slovensku či v Polsku vypadá jinak než před léty. A tím nemyslím dalekou minulost. Dokonce ani dobu před více než sto lety, kam sahají kořeny současného loutkového divadla pro děti. Myslím tím období, které jen málo přesahuje vzpomínky současného pokolení loutkářů: dobu před třiceti až padesáti lety. To bylo ještě období loutkového paravánu, který odděloval svět lidí a loutek, svět reality skutečné a předváděné. V tom předváděném světě byly loutky loutkami, nejčastěji humanoidními, nebo patřily do světa zvířat či fantazijních postav. Skoro všeobecně se používaly klasické loutkářské techniky, hlavně javajky a maňásci, v Polsku i tyčkové loutky, v jiných státech například marionety. Všichni se především soustředili na repertoár, jenž neměl příliš bohatou tradici, a hrát se muselo každý den. Stále slých…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.