Přelet nad loutkářským hnízdem

Online archiv

Bell, John: Loutky a opera, Loutkář 3/2016, s. 96–98

Evropská opera v podobě, kterou tvarovali skladatelé, účinkující a návrháři kostýmů i kulis od sedmnáctého století do dnešního dne, je jednou z nejdéle trvajících tradic západního divadla díky svému potenciálu vytvořit ohromující – a živou – „virtuální realitu“, která i navzdory prudkému rozmachu dalších technologických inovací zůstává nepřekonaná. Protože opera už z definice chce obsáhnout všechny formy živé divadelní komunikace, není překvapivé, že významnou část jejích dějin i soudobého potenciálu doprovázely loutky, masky a hra předmětů.

Když v polovině devatenáctého století Richard Wagner vzrušeně definoval operu jako propojení všech umění (Gesamtkunstwerk), pouze tím kodifikoval formu – a pokoušel se definovat její budoucnost –, které se už dávno podařilo vzít za své všechny známé jevištní triky a propojit je na jednom jevišti. To, že Amy Trompetterová v roce 1983 režírovala…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.