Online archiv

Horáček, Pavel: Patronka české loutkové animace, Loutkář 3/2016, s. 4–5

Psal se rok 1956, když teprve jednadvacetiletá Vlasta Jurajdová poprvé vkročila do Studia Jiřího Trnky. Mág filmové loutky ji přijal ve svém studiu a spolu se svým týmem jí předal znalosti loutkové animace a vychoval tak z Vlasty, později Pospíšilové, jednu z nejlepších českých animátorek. Později se navíc ukázala být i výbornou režisérkou.

Animovat cokoliv

Zkušenosti z Trnkova studia byly pro začínající animátorku zcela zásadní. Pracovala zde například na slavné scéně s desítkami elfů, kteří zdobí plášť Titanie v Trnkově Snu noci svatojanské (1959). V průběhu let se z ní stala vyhledávaná animátorka, která svou precizní animací značně ovlivňovala podobu filmů svých kolegů. Žvahlav aneb Šatičky slaměného Huberta (1971) nebo Možnosti dialogu (1982) a další krátké filmy Jana Švankmajera zároveň dokazují, že „trnkovská“ škola Pospíšilové nebránila k oživování neživé hmoty, která měla …

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.