red; kld; nm: Kurýr

Z domova

Přelet nad loutkářským hnízdem 2015

Ve dnech 6.–8. listopadu se uskutečnil 25. Přelet nad loutkářským hnízdem. Stejně jako v minulých letech byla v rámci přehlídky udělena cena Erik, a to na základě hlasování odborné veřejnosti o nejinspirativnější počin v oblasti loutkového a alternativního divadla za uplynulou sezónu. Letošním držitelem Erika se stala inscenace pražského Divadla Minor Mami, už tam budem? v režii Jiřího Jelínka. Ten cenu získal již počtvrté.

Znovuoceněný Beránek

Do sbírky ocenění, která si z festivalových cest přivezla inscenace O beránkovi, který spadl z nebe v provedení libereckého Naivního divadla, přibyly další tři zářezy. Na přehlídce PIF v chorvatském Záhřebu porota ocenila herečku Dianu Čičmanovou (za animaci), Roberta Smolíka (za scénografii) a Zvláštní cenu poroty obdrželo NDL za kreativní zapojení dětské hry do inscenace.

Korejská prezidentka navštívila Prahu

Cestou z pařížského ekologického summitu se v Praze zastavila prezidentka Korejské republiky Pak Kun-hje – 2. prosince zhlédla v historickém sále Říše loutek produkci korejsko-českého loutkového Divadla Puzzle a Komorního orchestru Arirang s dirigentem Kim Seong Jinem. Soubor působící jak v Praze, tak v Soulu, vedou korejský loutkářský režisér a dramatik Suho Moon, absolvent scénografie na KALD DAMU, a skladatel, hudebník a loutkoherec Jan Klas. Na závěr setkání, jehož organizátorem bylo Národní divadlo marionet, prezidentka Pak Kun-hje ocenila tradici českého loutkářství, což jistě zahřeje při pomyšlení, že tak významná osobnost světové politiky upřednostnila ve svém exponovaném programu právě loutkové divadlo. (jd, red)

Výstavy

Doširoka otevřený vějíř

Výstava Vějíř loutek dálného orientu, která je výběrem z obsáhlé sbírky stuttgartské loutkářky Helgy Brehme v Brně, je něžná, krásná a tajemná – tak jako orientální vějíř, který zde na menší ploše, ale se značnou působivostí v zasvěcené prezentaci představil 5. listopadu Jaroslav Blecha a jeho spolupracovníci z Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci v Brně. Výstava skutečně představuje výběr loutek především indonéských wajangů, ale i ukázku literatury týkající se orientálních loutek. Vedle prezentace soukromé sbírky má ale výstava ještě jednu i pro zasvěcené zřetelnou linku. Vedle tajemství, které skrývají loutky, se zde jako červená nit táhne linie krásného lidského a uměleckého přátelství, která spojuje německou umělkyni s vynikajícími českým loutkářským duem – Františkem Vítkem a Věrou Říčařovou. Troufám si říci, že nebýt před šedesáti lety setkání těchto tří umělců na půdě slavného DRAKu, byl by nejen osud všech těchto loutkářů a výtvarníků chudší, ale docela určitě bychom se dnes nemohli těšit ze setkání s osobností Helgy Brehme a její sbírkou u nás.

Vernisáž výstavy měla skutečně zvláštní atmosféru. Bylo to způsobeno nejen mimořádně reprezentativním zastoupením z oficiální kulturní scény jak české, tak německé daném i družebními vztahy mezi městy Brnem a Stuttgartem, ale především nebývalému zájmu návštěvníků, které přitáhly do Brna nejen loutky, ale i přítomnost všech zúčastněných tvůrců. Obrovským překvapením pro loutkáře zde byly – nepočítám-li stínové loutky indonéské a čínské, indonéské loutky „wayang golek“, indické taneční masky i marionety, čínské maňásky, barmské marionety i masky, ale především unikátní spodové malé japonské loutky typu bunraku, které jsem měla možnost vidět úplně poprvé.

Helga Brehme se představila v Česku naposledy v mezinárodní inscenaci Skřet půlnoc levou vzhůru vznes, kterou uvedla v roce 2010 Brně a posléze v Praze, ale její spolupráce s manželi Vítkovými, kteří se na ní spolupodíleli, se datuje už od 60. let. Pro její divadlo Theater an Fadeni vytvořili řadu loutek i objektů a uváděli zde také svou legendární inscenaci Piškanderdulá (1977!). Všechny tři tvůrce, kteří vzájemně ovlivnili své další osudy, spojuje dodnes shodná tvůrčí konzistence i příznačná umělecká tvrdošíjnost.

Helga Brehme (a dnes i její dcera) působí ve velmi specifickém prostředí, kterým je ve Stuttgartu její divadlo Theater an Faden – pohádkový dům, který pojednala jako originální prostředí pro divadlo i životní názor, který zastává, kde se s unikátními předměty ze sbírky, kterou shromažďovala řadu let i se svým manželem Karlem Rettenbacherem, můžete nejen setkat, ale také se jich – na rozdíl od loutek v muzeích – dotýkat.

Výstava loutek paní Brehme není výstavou muzeální, je to prezentace záliby, které zasvětila život, magie tajemného světa loutek a jejich příběhů, vyprávěných pro lidi v Evropě stejně jako v Asii či v jiných světadílech. Potrvá do 30. června 2016. (nm)

Humor a fantazie loutky

V úterý 1. prosince se konala v pražské Galerii Portheimka vernisáž výstavy Humor a fantazie loutky, která představuje průřez tvorbou výtvarnice Michaely Bartoňové. Vystaveny jsou kresby, návrhy loutek, dřevěné řezané loutky i objekty, ve kterých Bartoňová kombinuje různé tradiční i moderní materiály. V hlavním sále jsou vystaveny loutky z inscenací Etaín, Vánoční roztomilost a Vůz se senem a dále jsou k vidění kresby, fotografie a návrhy loutek. Michaela Bartoňová na výstavě prezentuje i unikátní divadelní formu, které se její Divadlo Tineola v poslední době intenzivně věnuje, tzv. „kresby v pohybu“. Vznikají živě na iPadu, promítají se na čtyřmetrové plátno a reagují na performera a živě produkovanou hudbu. V repertoáru má již dvě takto koncipované inscenace – Kresby v pohybu (pro dospělé publikum) a Vejce, opice a žirafice, která je určena malým dětem. Výstava bude otevřena do konce roku.

Loutkář 6/2015, s. 2–3.